Nepojmenovatelný dort + další změna

Neustále mě to překvapuje, ale přitom se mi to děje tak často. Po minulém článku, kde jsem líčila, jak trávím prázdniny doma, se opět mnoho věcí změnilo. Takže já, i přestože jsem mnoha lidem tvrdila, že brigádu nemám a ani neplánuju mít, jsem já samozřejmě začala brigádničit. Ale na mou obhajobu - nebylo to plánované. Přišlo to tak nějak z čista jasna, ze dne na den, a vlastně jsem nikdy netvrdila, že brigádu vyloženě nechci. Takže je to tak, začala jsem pracovat. Nicméně, hned po prvních pár dnech si dávám menší pauzu, neboť odjíždím na dovču. 

Dvojdort pro sourozence

Tentokrát jsem vytvářela dort pro dva sourozence, kluka a holku. Chlapec slavil jedenáct a holčička 6 let. Když jsem si poprvé vyslechla, co mě čeká, moc jsem si nedovedla představit, jak to zrealizuji. Dozvěděla jsem se, že malá oslavenkyně má období "Hello Kitty", takže tady byla volba jasná. Jenže malinko problematické bylo vymyslet druhou půlku dortu. Tu klučičí.

Dort pro hlavu rodiny

Rok se s rokem sešel a můj milovaný tatínek měl opět narozeniny. Možná si vzpomínáte na jeho dort z loňska (nebyla bych to já, kdybych ho nepřipomněla, takže klikněte sem). A letos jsem zůstala v moto tématice. Teda alespoň lehce.

Auto a práškové barvení

Tentokrát jsem dostala za úkol opět něco zcela jiného a nového. Auto. Vím, že je to pro dorty víceméně běžné, ale chápejte. Nepeču zase tak dlouho a nejsem profesionál, takže já jsem se s dortem ve tvaru auta ještě osobně nesetkala. Ale pokud už jste si ode mě něco přečetli, tak víte, že výzvy se snažím přijímat a splnit (i když ne vždy to dopadá na výbornou). Dala jsem se do toho s tím, že je důležité, aby to alespoň vzdáleně připomínalo cosi sloužící pro převoz osob a menšího nákladu po vozovce.

Pečení do půl jedenácté

Samozřejmě do půl jedenácté večer!! Já vím, že teď si mnozí řeknou: "Vždyť to je úplně v pohodě, to já jsem v největším rozletu!" Jenže já nejsem. Asi takhle: vstávám v 5 ráno, protože bydlím docela dost daleko od školy. A jsem prostě ranní ptáče. (I kvůli tomu mám trošku strach z toho, že bych náhodou maturovala odpoledne. (jen tak mimochodem) :) Odpoledne už mi to moc nemyslí)

Fotka nic moc (krásně na ní jde vidět ta "rovnost" střech, ale aspoň něco :D

Dort pro mého bratra

Tento dort, ač to tak nevypadá, byl docela náročný. Teda ani ne tak jeho příprava, tam šlo hlavně o to trefit se štětcem do toho tenkého okraje celého znaku, jako tím, co mu předcházelo. Vlastně, když za mnou brácha přišel, nebo spíš mamka ho donutila za mnou přijít, byla jsem celkem v šoku. Celému domlouvání totiž předcházela docela velká (ale vážně velká) hádka. Nechci ale do mých příspěvků vnášet mnoho negativity, takže touto zmínkou o mega velké hádce taky skončím. Teď už jen pozitivněji...

Kůň podruhé

Ano, nadpis je lehce zavádějící, ale musím se s něčím svěřit. Koně už jsem kdysi měla snahu upéct. Jenže z onoho pokusu vyšel jakýsi mutant lehce podobný koni. Tak přece jen, bylo to moje druhé pečení (nebo třetí??), takže jsem měla právo na nedokonalost a jednoduchost.

Cats all over the cake

Vlastně ne tak úplně po celém dortu. Nahoře kytky (jak překvapivé) a po obvodu kočky.
Dort na oslavu 18. narozenin jedné kočičí nadšenkyně. Původně chtěla siluetu kočky nahoru + hooodně marcipánu, ale to mi prostě nějak nešlo dohromady, takže jsem vymyslela alternativu- moc moc siluet koček po obvodu dortu a nahoru kytičky.

Možná se Vám zdá, že cpu kytky úplně všude, ale já je mám prostě ráda. Je jich tolik, můžete si vymýšlet nové druhy a vypadají hezky. Navíc mě fakt baví je tvořit (pokud jich teda nemá být nějak extrémně mnoho).

Bazén

Bazén byl překvapivě relativně jednoduchou záležitostí. Ano, byl to zatím největší dort, jaký jsem dělala, ale přesto se dal design zvládnout bez nějakých velkých komplikací. Navíc, jsem mohla konečně otestovat svoje nové strukturní folie. Cihličky mi udělaly velkou radost :D a navíc sklidily úspěch i u hodnotitelů, kteří obdivovali, jak jsem se s tím musela piplat.

Traktor

Další dort měl být s traktorem. To by nebylo nic zvláštního, ale byl určen pro malou dvouletou holčičku. Přišlo mi hrozně milé, že má ráda traktory. Složitější bylo vymyslet, jak bude vypadat. Je září, to znamená, že začala škola a já jsem se nechtěla pouštět do ničeho náročnějšího.

Ale stejně jsem to nakonec tak trochu "hecla". Brouzdala jsem totiž po traktorových dortech na internetu a našla jsem jeden hrozně miloučký s krávou a stromy, a tak jsem vytvořila taky něco obdobného s krávou a prasátkem a dort se mi nakonec i líbil. Snad se bude líbit i malé Aničce. :)

Zahrada a větrník

Můj další výtvor je poněkud komplikovanější. Je to jeden z těch dortů, které jsou vymýšleny na míru člověku, pro něhož jsou určeny. Tenhle je tedy svým způsobem ve stylu zahrady se sekačkou + tam měl být ptáček + takový ten větrník z větrné elektrárny + nápis: "Důležitý je první dojem". Takže se to může zdát jako malinko větší chaos, ale tohle všechno jsem na dort dala a celkem to i šlo. Největší problémy dělal asi ten proklatý pták, který nechtěl za boha držet. Buď mu padala hlava od těla nebo tělo od hlavy nebo taky křídlo, no a vrcholem všeho bylo, ldyž držel po hromadě, ale nechtěl držet na místě pro něj určeném. Ale já jsem nad něj vyzrála a použila na něj tolik cukrářského lepidla, že se nakonec ani nehnul. Takže: vítězství!!! :D

Pivař??

Můj další výtvor se může jevit docela zvláštně. A vlastně je fakt, že taky byl docela zvláštní. Zkrátka a jednoduše, dort pro milovníka piva, který jezdí do své oblíbené hospůdky výhradně na kole. Teď už by to snad mohlo být jasnější. :D

No dobře, uznávám, postavička se mi moc nepovedla, udělat hranatý stůl mi taky moc nešlo, takže pokud jste nic nepoznali, tak to jistil koupený model kola. Vím, nepatří mezi ty lepší dorty, spíš asi mezi ty horší, ale to prostě nešlo. Za prvé, dort byl fakt malinký (16 cm průměr formy) a za druhé, přiznejme si, nejsem profík a postavičky jsou celkem vysoký level. ALE!! Důležité je, že to nevzdávám a snad se jednou dočkám i hezké (alespoň malinko) postavičky.

Dort, který málem způsobil rodinný konflikt

Můj další výtvor je sportovní, konkrétně fotbalový. Měl být dárkem na desáté narozeniny jednoho malého fotbalisty, velkého fanouška klubu Sparta Praha. Jakmile jsem ale oznámila svým rodičům, jaký dort mám dělat, byla z toho téměř třetí světová. Na dortu mělo být logo onoho nejoblíbenějšího fotbalového klubu oslavence, což můj tatínek, mimo jiné fanoušek Baníku, nemohl rozdýchat. Samozřejmě, že nakonec to zvládl, i když pokaždé, když na tenhle dort přijde řeč, neodpustí si nějakou jízlivou poznámku.

Hudební

Můj spolužák, mimo jiné naprosto úžasný klavírista, mě požádal o dva dorty, jak jinak než s tématikou hudby. Ukončuje své studium na hudební škole, a tak chtěl něco k oslavě svého absolventského koncertu. Byla jsem naprosto nadšená, nejen z toho, že po mně chce dort někdo z mých spolužáků, protože většinou přece jen peču "pouze" pro svou rodinu, ale také proto, že, jak jsem už v některém z předešlých příspěvků napsala, miluju hudbu a toužila jsem upéct něco "hudebního".

Motorkářský

Můj tatínek je vášnivý motorkář. Miluje motorky a všechno s nimi spojené. Téma tedy bylo jasné. Problém byl, že vyrábět dort ve tvaru motorky se mi vážně nechtělo. Mám ho opravdu hodně ráda, ale měl narozeniny zrovna v období plném učení a školy, takže jsem chtěla vymyslet něco jednoduššího na výrobu. Inspirovala jsem se internetem. našla jsem si pár úžasných dortů ve tvaru motorkářské bundy.

Kdykoliv peču pro někoho takhle blízkého, jsem nervóznější než kdy jindy. Jsou to přece jen lidé, kteří vám kritiku řeknou klidně do očí, ale v tomhle případě byla naštěstí jen kladná. :)

Beach boy

Bylo to jednoho krásného, slunného dne, kdy mi bylo oznámeno, že za 5 hodin musím vymyslet, upéct a hlavně ozdobit dort. Kolem mě pobíhali členové mé rodiny, každý k tomu měl nějakou připomínku, a každý měl potřebu radit mi. Nicméně, musela jsem to snést.

Dort byl určen pro milovníka cestování a exotiky. Snažila jsem se tedy utvořit něco jednoduchého a tématického. Myslela jsem, že palma a pláž jsou dobrá volba, jenže gravitace je neúprosná a palma se mi neustále kácela k zemi. Když už jsem byla v koncích, napadlo mou maminku použít zpevnění v podobě špejle. Díky bohu palma nakonec vydržela i převoz, ale stejně jsem se zapřisáhla, že příště peču pouze déle dopředu a nejlépe v kuchyni, kam nebude mít nikdo přístup.

Po stěhování

V půlce loňského léta jsme společně s mou rodinou opouštěli náš stávající byt a uchýlili se do staršího domu na vesnici. To vše samozřejmě obnášelo mnohá úskalí. Před stěhování jisté rekonstrukční práce, úprava domu pro bydlení a následné převozy nábytku a dalších věcí do našeho nového útočiště. Člověk si ale občas prostě potřebuje odpočinout. Já odpočívám v kuchyni, tudíž jsem se rozhodla upéct dort.