Státnice a cupcaky

Konečně se mi povedlo ukončit jednu kapitolu života. Státnice jsou úspěšně za mnou a je to docela osvobozující pocit. Obzvlášť po tom, co už toho bylo tolik, že jsem čekala, kdy mi vybuchne hlava. Jenomže to se samozřejmě stát nemohlo. Znáte to. Jste v nějaké pozici, kdy prostě musíte pořád uvažovat racionálně a nějakým alespoň trochu normálním způsobem fungovat, protože jsou na Vás třeba závislí jiní lidé a Vy úplně nechcete, aby Vaše problémy ty druhé nějak moc negativně ovlivňovaly. A to byl přesně můj případ. Sice mi bylo řečeno, že to na mě stejně šlo poznat (ano, samozřejmě, občas prostě nemáte úplně nelepší náladu, když se na Vás valí hromada otázek a projektů a bakalářských prací a kdoví čeho dalšího), ale vážně jsem se snažila, opravdu. A to se přece musí ocenit!

Koš s jahodami

Další dort na rychlo. A tentokrát ne až tak moc jednoduchý. Ale protože jsem tušila, že tohle mě bude hodně bavit, tak jsem se do něj pustila. O tomhle dortu jsem se dozvěděla v úterý. A hotový měl být v sobotu ráno. To by se dalo, ale celý týden jsem chodila provádět na zámek, takže času jsem úplně moc neměla. A tak jsem dlouho zvažovala, jestli ho upéct nebo ne. Ale upřímně, jeho požadovaný vzhled mě sám přesvědčil. Měl to být dort ve tvaru koše s jahodami. A to je, pokud už mě sledujete déle, tak to jistě víte, přesně to, co mě baví. Takové ty blbůstky na dortu, třeba v podobě jahod, jsou super.

Světle zelený s květinami

Vzpomínáte na předchozí dort? Tenzdobený živými květinami? Tak si představte, že úplně nezávisle na sobě jsem na tu stejnou oslavu pekla dort ještě jeden. Tento byl ale docela jiný. To už ostatně sami vidíte na fotkách.

Dvoupatrový s živými květy

Když už jsem tedy dospěla k návratu na tento pečením oplývající prostor, dovolte mi, abych se pochlubila tím, co Vám za uplynulé dva měsíce ušlo. Myslím tím samozřejmě z mých pečících kreací. Jen doufám, že Váš zájem neopadl a stále rádi ztratíte chvilku Vašeho času prohlížením si toho, co jsem vytvořila. Pro začátek se chci podělit o dvoupatrový dort zdobený živými květy.

Velikonoční košíčky - opožděně, ale přece!

Byly Velikonoce!! Asi jste to postřehly, uznávám. Ty zajíčky, kuřátky a především ovečkami (!) přeplněné uličky v každém malém, větším i největším obchodě se nedaly přehlédnout. A pokud už mě znáte delší dobu, tak Vám jistě neuniklo, že velikonoční pečení je moje velmi velmi oblíbené. Letos jsem si ale chtěla dát pauzu. Jenže, znáte to. Řeknete si: "Nic dělat nebudu. Ne, prostě ne. Raději se budu válet a prokrastinovat, protože, proč ne?" a pak Vás To napadne. Napadne Vás, že byste přece jen něco upéct mohli (a ke všemu víte, že tak dlouho byste se válet stejně nevydrželi). Něco úplně nového a úplně úžasného. A tak jsem vzdala nicnedělání a začala modelovat králíčky a kuřátka (a kachničky a králičí zadečky).

Extra čokoládový s kolem

Co může více potěšit čokoholika, než čokoládový dort s čokoládovým krémem, potažený modelovací čokoládou? Možná když si ho peče pro sebe, uznávám, to by asi bylo o něco malinko lepší. Ale i přesto, že nebyl pro mě, jsem z něj měla radost. Když nad tím tak přemýšlím, tak čokoládovější dort jsem snad nikdy nedělala! No vážně. Teda! Jsem docela v šoku.

Pro nastávající maminku

K tomuhle dortu snad ani není nic moc co napsat. Byl pečený ku příležitosti dvacátých pátých narozenin jedné nastávající maminky. Měla jsem nějaké návrhy, ale nakonec jsem si ho stejně udělala tak trošku po svém. Měl být černobílý s takovou tmavě růžovou až burgundy barvou a měl zahrnovat jak narozeniny tak něco symbolizujícího očekávané dítě. A pokud mě znáte, tak už jistě víte, že dětské a miminkovské dorty peču úplně nejraději, takže jsem se opět vyblbla. 😁

A tak jsem zase jednou pekla podle předlohy...

A asi jsem byla celkem ráda. Když máte jasnou představu o tom, jak má dort vypadat, je přemýšlení nad ním o něco jednodušší. Přesto se samozřejmě musíte vypořádat s nástrahami osudu. Ne vždy jde všechno totiž udělat přesně tak, jak je to na obrázku. Tedy, možná, že to jde, jenom já se vždy setkám s něčím naprosto nepředvídatelným.

Retro kniha

Už jste si jistě mysleli, že jsem pečení začala flákat, což? Nee, to by mi už asi neprošlo. Jenom jsem teď měla nějakou dobu takové to divné období pocitu neproduktivity, kdy, ačkoliv jsem zaplnila téměř celý čas nějakou více či méně aktivně produktivní věcí (jistě jste z tohoto popisu pochopili, co mám na mysli :D ), tak jsem ze sebe měla takový podivně depresivní pocit, a tak jsem se ani nedonutila nic napsat na blog. Ale tak, možná to byla pro někoho vítaná pauza, takže se na to opět budu dívat pozitivně. 

Květiny, koš a hlína

Myslela jsem, že tenhle dort bude pohodička, ale zmýlila jsem se. Původně to měl být květináč pro nadšenou zahradnici. Samozřejmě jsem si ihned představila takový ten klasický hnědý květináč s nějakými květinami. A tak tenhle dort také měl v závěru vypadat, ale nešálí Vás zrak, opravdu to nakonec dopadlo tak trochu jinak.

Květnový Restaurant Day!!

V sobotu byl další Restaurant Day. A já jsem se ho po dlouhém rozmýšlení rozhodla absolvovat. Ne, že bych se ho snad nechtěla zúčastnit, to ne, ale nějak toho teď bylo trochu více a já jsem si nebyla jistá, jestli se na něj stihnu pořádně připravit a hlavně napéct v takové kvalitě, jak bych si přála. Ale, pak jsem se během chvíle rozhodla, že to risknu. Každý má přeci tolik času, kolik si ho udělá. A víte, co? Je to pravda.

Makronkovo-pusinková katastrofa aneb když se daří, tak pořádně

Právě před pár okamžiky mě potkala další, v pořadí již třetí makronková katastrofa. Nevím, čím to je, ale s touhle sladkostí si nějak nesedíme. Moc mě to neudivuje. Aby mě někdo nebo něco pochopilo, potřebuje to většinou nějaký čas (asi jsem fakt velmi specifický člověk :D ), ale už po třetí?? Vážně?? Jako nebudu Vám lhát, cítím se poněkud zklamaně, protože jejich přípravě jsem věnovala fakt úplně maximální pozornost. Jenže jak už to tak bývá - někdy to prostě nevyjde, a tak neklesám na mysli a momentálně naslouchám zvuku mixéru, který mi právě připravuje sníh na pusinky!! Nebojte, nezbláznila jsem se natolik, abych si řekla, že po nepovedených makronkách se mi něco povést musí.

--- A zde následovala pauza, abych zjistila, že ani z pusinek dneska nic nebude. Prostě, když se daří, tak se daří pořádně. ---

                                                        zdroj:bringingbackawesome.com

Další Velikonoce = další cupcakes!!

Už bych to asi mohla nazvat tradicí. Velikonoce = cupcaky s nějakým mooc hezkým designem. Ač jsem loni nebyla zase tak úplně spokojená, snažila jsem se vytvořit něco hezkého i tehdy. Letos naopak jsem věděla, že to musí být pecka. Ne, že by mě k tomu tlačil nátlak okolí nebo tak něco, prostě jsem si chtěla udělat radost.

 Ach, jak sobecké!! :)

Citronové cupcaky s borůvkovým krémem

Tak tyhle cupcaky zmizely na Restaurant Day asi nejrychleji. A mnoho lidí mi je chválilo! A protože se projevily tak úspěšně, přidávám recept na ně jako první. Původně jsem je vlastně ani nechtěla dělat, ale pak mi den před RD zbyl nějaký čas, a já jsem si řekla, že bych mohla ještě něco dodělat jen tak, aby toho bylo více. Hned jsem věděla, že to něco budou právě tyto citronové cupcaky, protože už když jsem je dělala kdysi, mě velmi nadchly. Krém mě napadl, ani nevím jak. Myslím, že borůvky se mi vloudily na mysl, protože jsem si je den předtím přidávala do smoothie. Nakonec mi ale tato kombinace přišla jako geniální. A taky se tak projevila. :)

Zpátky do léta!!

Tenhle dort se vzhledem k počasí, které dorazilo do našich krajů, může zdát poněkud neobvyklý. Je plný květin a berušek. A byl určen na oslavu prvních narozenin. A víte co?? Úplně mi zvedl náladu. Už jsem se potřebovala zase trochu kreativně vyblbnout, a tak mi tenhle dortík přišel opravdu vhod. 

Skoro klasika s Oreo sušenkami

Ten název je poněkud zvláštní, uznávám, ale opravdu jsem netušila, jak jinak tenhle výtvor nazvat. Tenhle dort měl být s notičkami, číslicí 17, růžemi a především s Oreo sušenkami. Tohle všechno mu dalo cejch neobvyklosti. Alespoň pro mě. A proč tedy skoro klasika? Když se řekne klasický "old-school" dort, já (a jistě nejsem jediná) si představím dort politý čokoládou, po obvodu posypaný mletými ořechy a ozdobený krémem. A tenhle dort tak na první pohled vypadá.

Zbytky + školní (ne)radování

Pamatujete na poslední dort s kytičkami?? Doufám, že ano, ale pokud ne nebo byste si jej jen chtěli připomenout, klikněte sem. Proč o něm ale hned na začátku píšu? Je to zcela jednoduché. Víte, když vytvářím dorty jako byl tento, většinou si věci, které mají být nahoře (v tomhle případě kytky, jindy třeba mimoně, traktor nebo mnoho jiných maličkostí) připravuji dopředu. A protože já jsem člověk, který nemám moc odhad na kvantitu, tak to většinou dopadá tak, že vytvářím-li právě něco drobného ve větším množství, vyskytnou se pak v kuchyni nějaké ty zbytky. A tak tomu bylo i v tomto případě. Většinou je někdo (můj bratr) prostě sní, ale tentokrát a) nebyl doma a b) mi zbylo těch kytiček opravdu dost, a tak přišlo mojí mamince škoda je všechny naházet do chřtánu tak nenasytného tvora, který by nejraději pořád jedl.

Květinový kruh k osmdesátinám

Další květinový dort!! Joo, tohle mě fakt baví. Úplně se na těch kytkách dokážu vyřádit. A ačkoliv to občas není úplně jednoduché a je to pěkně titěrná práce, je to prostě úplně super. Já vím, že se opakuji, ale nemůžu si pomoct. Tohle mě opravdu velmi baví. 

Mamka má narozeniny!!

"Jéé, ten je hezký. Ale mohlo tam být víc kytiček" 

Tak tohle je přesně ten důvod, proč zavděčit se rodině je poněkud komplikované. Vždycky si najdou něco, co by mohlo být jinak nebo lépe nebo třeba obojí. Ale s tím má, myslím si, zkušenosti snad každý z nás. Ale péct pro rodinu má i svá pozitiva. Tak třeba, můžete si trošku zaexperimentovat, a víte, že když se vše nepovede úplně podle vašich představ, tak možná budou trošku zklamaní, ale neomlátí Vám dort o hlavu a ani Vás nepošlou do ne moc slušných končin. To nemůžou. Přece jen, jsou Vaše rodina.

Květinový košík

A je tady další dortík. Tentokrát tak jak to mám ráda - s květinami. A musím říct, že s výsledkem jsem byla spokojená. Vytvořila jsem košíkový efekt. Nebo, alespoň jsem se o to pokusila, tak snad to košík alespoň připomnělo. Nahoru jsem posadila několik kopretin a tři žluté růže a doplnila hodně hodně zelenými lístky. Ale aby toho nebylo málo, konec vytvořily malinké sedmikrásky a tři malé berušky. Prostě takový vyletněný dortík. 

Teď už mi nějak dochází slova. To bude tím horkem. :D Takže si jen prohlédněte fotografie a já doufám, že i Vám se bude můj výtvor líbit.