Rodinné soužití + borůvkové muffiny

Je tak šílené horko, že se mi roztéká voděodolná řasenka a já se přesto dobrovolně v den, kdy jsem dostala volno, snažím zasytit svou touhu po pečení. Jsem fakt magor, říkám si. Ale s tím už jsem jakžtakž smířená. A hlavně, nějak se prostě zabavit musím. Zjistila jsem, že mít brigádu má i jednu obrovskou výhodu. Nenudíte se. Jistě, možná neděláte úplně Váš "dream job", ale prostě máte co dělat. 

Tartaletky s vanilkovým krémem

I o tartaletkách už byla na tomto blogu zmínka. Ano, je to tak a já jsem si toho vědoma. Ale protože si stále stojím za tím, že tartaletky patří mezi naprosto geniální dezerty, jsou tu opět. A tentokrát v ještě lepší podobě. Plné vanilkového krému, který je, alespoň pro mě, dosti neobvyklý a ovoce. 

Snídaňová mánie + smetanové lívanečky

Miluju dlouhá rána. Tím mám na mysli rána, kdy vstanete, v klidu dojdete do kuchyně, nachystáte si nějakou super snídani, uvaříte hrnek kafe, a pak dlouho vychutnáváte všechny ty ranní slasti. O to horší je pak pro mě přechod do pracovního týdne, kdy mám na celý ranní rituál jen velmi málo času. Ale i s tím už jsem se naučila žít. Aspoň je pak o důvod víc těšit se na volný den (nebo alespoň ráno). 

Střípky z lesů

Sama sebe považuji za městskou holku. Zní to dost povrchně, já vím, ale musíme si říct na rovinu, žije-li člověk nějakých 17 let ve městě, podepíše se to na něm. Neříkám, že by mi život na vesnici nevyhovoval, ale má to stejně jako všechno ostatní na tomhle světě svá negativa. Tak ku příkladu výměna bytu za dům je naprosto jedinečná výhoda. Ještě ke všemu, když byt, ve kterém jste ta dlouhá léta bydleli, ležel v domě na přeplněném sídlišti, které se stalo útočištěm mnoha pofiderních společenstev a obyvatel. Co mě naopak dost frustruje je to odříznutí od lidí a civilizace. Ne že bych snad potřebovala denodenně obrážet nákupní centra a každý večer chodit do baru za zábavou, to ne. Spíše naopak. Ač mi není mnoho let, mám ráda takový ten klidnější způsob života. Ale stejně. Občas mám chuť jen tak vyrazit do města na kafe, posedět s kamarádkami, dozvědět se nové drby :D  a povykládat o všech nových i starých zážitcích. Tohle je něco, co se mi tam, kde teď bydlím stát nemůže. 

                                                                                                                           zdroj: hud.ac.uk

What's new in my delicious world

Čas letí tak neúprosně, že první měsíc mých pomaturitních prázdnin je zdárně za mnou. Tedy, jestli zdárně, to je otázka. Nestalo se nic moc zvláštního. Nezachránila jsem žádný ohrožený druh, nerozšířila svět o žádný nový objev, neobjela půlku světa (vlastně ani nějakou menší část), ani nevynalezla nový, nejlepší druh čokolády. Mé prázdniny jsou naplněny "jen" volným časem stráveným doma nebo na relativně malém území v blízkosti mého domova, kde si užívám chvíle se svou rodinou a přáteli. Nic víc, nic míň, ale  víte co? Mně to vyhovuje. Myslela jsem, že budu mít pocit zbytečnosti, protože moc nemám ráda nic nedělání, ale fakt se snažím, a tak se mi ono nic nedělání zatím vyhýbá. 

                                                                          zdroj: alwaysfoodie.com

Roláda alá Mojito

Tohle už jsem chtěla spáchat hoodně dlouho. Tedy, abych byla přesná, finální podoba celé věci mě zase tak dávno nenapadla, ale moc dlouho jsem chtěla nějakým způsobem zakomponovat ten tolik oblíbený letní drink - mojito. Kdysi už jsem dělala mojito cupcaky, které byly docela oblíbené, ale vzhledem k tomu, že cupcaky peču pořád, chtěla jsem tentokrát stvořit něco trošku jiného. A pak mě to napadlo...

"Cheescake" vs. "Cheespie"

A v tuhle chvíli si asi myslíte, že jsem se zbláznila. No, nebudu Vám tvrdit, že jsem úplně normální, ale na blázna jsem to snad ještě nedotáhla. I když...

Každopádně, proč jsem zvolila takový titulek? Důvod je úplně prostý. Přiblížil se konec školního roku. Tedy, škola mi skončila už dávno, ale pořád jsem chodila do hudebky hrát na flétnu. A bohužel letos pro mě skončila nejen střední škola, ale také hudební škola, protože už jsem prostě stará. :D A já jsem byla toho názoru, že má skvělá paní učitelka si zaslouží, abych se jí nějak odvděčila. Samozřejmě za nějakých jedenáct let výuky se jen těžko odvděčuje, ale chtěla jsem jí dát alespoň malinko najevo, jak moc si vážím času, který mi věnovala, protože to pro mě opravdu mnoho znamená. Samozřejmě si možná říkáte, že bych měla spíše poděkovat svým rodičům za to, že mi hudebku celé ty roky platili, za to jsem jim samozřejmě taky nesmírně vděčná a oni to ví... Navíc je vídám a budu vídat pořád, takže k odvděčení se jim bude ještě mnoho příležitostí (tak třeba dnes jsem žehlila, pokud to čteš, mami ;) ).

Jahodové tiramisu

Léto a jahody prostě patří k sobě. A protože jich u nás v jeden moment bylo relativně hodně, nezbylo než vymyslet, co s nimi. Je to divné, ale jen tak už na ně nikdo neměl chuť. No a jelikož jsme narazili na mascarpone, byla volba jasná. Jahodové tiramisu bylo (zatím v našich myšlenkách) na světě. 

Jahodovo-karamelové minicheescaky

Možná už jsem to zmiňovala, teď si nejsem jistá, ale cheescake jako takový mi nikdy nijak k srdci nepřirostl. Vím, vím, jsem asi jediná výjimka na světě, ale chápejte, byla to jedna z věcí, která se mi nikdy nepovedla tak, jak bych si představovala. A tak jsem na cheescake zanevřela. Ale nebyla bych to já, kdybych se o něj nepokoušela znovu a znovu. (Ona filosofie, že když to zvládnou ostatní, musím i já, občas není k zahození ;) )

Citronové cupcaky s ovocem

Nevím, jak Vy, ale já miluji sezonu "berries". Maliny, borůvky, ostružiny a mnoho dalších. To je prostě moje. Vždycky mě úplně mrzí, že nejdou sehnat pořád, všude a kdykoliv si na ně vzpomenete. Nejlepší jsou, alespoň podle mě, jen tak, čerstvé. Ale dá se s nimi dělat tolik dalších zajímavých věcí, že prostě každý musí uznat, že ovoce tohohle typu je geniální.

Vzpomínka na léto

Léto pomalu ale jistě končí. Prázdniny jsou nenávratně pryč a teplota začíná klesat. Brouzdala jsem fotkama a objevila pár snímků z našeho pozdně letního grilování na konci prázdnin. S mou báječnou mamkou jsme si řekly, že zkusíme něco nového a připravily jsme několik italských předkrmů (okurka s lososovým dipem, sušená rajčata se sušenou šunkou, švestka naložená v portském a zabalená ve slanině a rajčátka s mini mozzarelou). A jako vždy jsem z nich byla naprosto nadšená. Nejen, že vypadaly krásně, ale chutnaly snad ještě lépe.

Takže výjimečně jsou zde fotky slaných maličkostí, ale i to se dá považovat za mňamky, vlastně jsou to mňamky. :) Ach joo... Zkrátka a dobře, bylo to super, barevné, milé, hezké a mňamózní.

Beach boy

Bylo to jednoho krásného, slunného dne, kdy mi bylo oznámeno, že za 5 hodin musím vymyslet, upéct a hlavně ozdobit dort. Kolem mě pobíhali členové mé rodiny, každý k tomu měl nějakou připomínku, a každý měl potřebu radit mi. Nicméně, musela jsem to snést.

Dort byl určen pro milovníka cestování a exotiky. Snažila jsem se tedy utvořit něco jednoduchého a tématického. Myslela jsem, že palma a pláž jsou dobrá volba, jenže gravitace je neúprosná a palma se mi neustále kácela k zemi. Když už jsem byla v koncích, napadlo mou maminku použít zpevnění v podobě špejle. Díky bohu palma nakonec vydržela i převoz, ale stejně jsem se zapřisáhla, že příště peču pouze déle dopředu a nejlépe v kuchyni, kam nebude mít nikdo přístup.

Letní dorty

K létu nepatří těžké krémové dorty, takže ačkoliv bych je dělala nejraději pořád, nikdo je v horku neocení. Jako alternativa se samozřejmě nabízejí tvarohové či smetanové dorty s ovocem. Situace si opět vyžadovala narozeninový dort, jenže stížená o to, že má být s ovocem. Předtím jsem takový dort ještě nedělala, ale bylo mi jasné, že to nebude tak komplikované jako klasické potahované dorty.

Nakonec dorty sklidily úspěch. Já osobně jsem neochutnala ani jeden, ale reakce "ochutnávačů" mě velmi těšily, takže výsledek byl pro mě velmi kladný. Navíc mě skládání ovoce naprosto nadchlo. Dorty hýří barvami a tvary a působí neskutečně pozitivně. Už se nemohu dočkat nadcházejícího léta, které se kvapem blíží společně s novými ovocnými kreacemi.