Skoro klasika s Oreo sušenkami

Ten název je poněkud zvláštní, uznávám, ale opravdu jsem netušila, jak jinak tenhle výtvor nazvat. Tenhle dort měl být s notičkami, číslicí 17, růžemi a především s Oreo sušenkami. Tohle všechno mu dalo cejch neobvyklosti. Alespoň pro mě. A proč tedy skoro klasika? Když se řekne klasický "old-school" dort, já (a jistě nejsem jediná) si představím dort politý čokoládou, po obvodu posypaný mletými ořechy a ozdobený krémem. A tenhle dort tak na první pohled vypadá.

Mimoni číslo 5 (The neverending story)

Byly tady jednou, byly tady dvakrát i třikrát a nakonec dokonce čtyřikrát!! A...chvíle napětí...jsou tu znovu! Ano, ano mluvím o těch famózních žlutých potvorách s tak geniálním názvem. Ale tentokrát to bylo jiné. A to hned z mnoha důvodů (dobře...vlastně asi jen ze tří).

Květinový kruh k osmdesátinám

Další květinový dort!! Joo, tohle mě fakt baví. Úplně se na těch kytkách dokážu vyřádit. A ačkoliv to občas není úplně jednoduché a je to pěkně titěrná práce, je to prostě úplně super. Já vím, že se opakuji, ale nemůžu si pomoct. Tohle mě opravdu velmi baví. 

One Direction cake!

Když jsem se dozvěděla, jaký dort mám tentokrát upéct, vůbec jsem nevěděla, jak zareagovat. Víte, já nejsem úplně fanda takových těch boy bandů právě typu One Direction. Na druhou stranu to bylo zase něco zcela nového a jiného. Dalo mi celkem zabrat, než jsem si dala dohromady, jak to celé vytvořím, ale nakonec myslím, že se mi dort celkem povedl. A i kdyby ne, tak na ty podpisy jsem opravdu hrdá. Až jednou budu zoufale nezvládat studium na vysoké škole, dám se na dráhu padělatele podpisů. :D

Včelka Mája a její jmenovci

Hned na úvod bych chtěla shrnout událost,  pro níž byl tento dort vytvořen. Mělo by Vám to dopomoct k pochopení toho, proč je na něm Včelka Mája, její jméno a dvacítka.

Mamka má narozeniny!!

"Jéé, ten je hezký. Ale mohlo tam být víc kytiček" 

Tak tohle je přesně ten důvod, proč zavděčit se rodině je poněkud komplikované. Vždycky si najdou něco, co by mohlo být jinak nebo lépe nebo třeba obojí. Ale s tím má, myslím si, zkušenosti snad každý z nás. Ale péct pro rodinu má i svá pozitiva. Tak třeba, můžete si trošku zaexperimentovat, a víte, že když se vše nepovede úplně podle vašich představ, tak možná budou trošku zklamaní, ale neomlátí Vám dort o hlavu a ani Vás nepošlou do ne moc slušných končin. To nemůžou. Přece jen, jsou Vaše rodina.

Mimoni IV - tohle už tu dlooouho nebylo!

"Pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda..."

Tak ani odříkání těchto slov mi nepomohlo od naprostého šílenství a nalézání mých stinných stránek při vytváření těch žlutých, ošklivých, šíííleně oblíbených postaviček. Ano, ano, mám na mysli mimoně. A moc mi nepomohl ani fakt, že jsem je tvořila už tady, tady a tady. Ale neberte to negativně, je naprosto pochopitelné, že je všichni tak milují. Jsou malí, mluví takovou tou zvláštní mluvou a prostě jsou jistě děsně rozkošní. A!! Zaslechla jsem, že je o nich celý jeden nový film. Pro upřesnění - neviděla jsem ho a ani to neplánuji. Ne, že bych snad neměla ráda animáky. Jenom po těch hodinách strávených nad linkou se zády ohnutými v nepříliš pohodlném úhlu, abych vytvořila dalších 13 mimoňů, nemám tu potřebu se na ně ještě dívat v televizi.

Oggy a škodíci ("švábi" - pro starší generace)

Myslím, že tenhle animovaný seriál zná snad úplně každý. A to "každý" myslím fakt doslova, protože jak jinak si vysvětlit to, že když jsem vytvářela postavičky na tenhle dort, přišla ke mně babička a říká: "To jsou ti skřeti, co jsou ráno na Primě!" V tu chvíli jsem nevěděla, co jí na to říct, a tak jsem se jen začala smát. Ale taky mě to dost potěšilo. Alespoň jsem měla důkaz toho, že jde poznat, oč jsem se snažila. A to jistě každý, kdo se zrovna nevěnuje nějaké extra abstrakci, uzná.

Nepojmenovatelný dort + další změna

Neustále mě to překvapuje, ale přitom se mi to děje tak často. Po minulém článku, kde jsem líčila, jak trávím prázdniny doma, se opět mnoho věcí změnilo. Takže já, i přestože jsem mnoha lidem tvrdila, že brigádu nemám a ani neplánuju mít, jsem já samozřejmě začala brigádničit. Ale na mou obhajobu - nebylo to plánované. Přišlo to tak nějak z čista jasna, ze dne na den, a vlastně jsem nikdy netvrdila, že brigádu vyloženě nechci. Takže je to tak, začala jsem pracovat. Nicméně, hned po prvních pár dnech si dávám menší pauzu, neboť odjíždím na dovču. 

Dvojdort pro sourozence

Tentokrát jsem vytvářela dort pro dva sourozence, kluka a holku. Chlapec slavil jedenáct a holčička 6 let. Když jsem si poprvé vyslechla, co mě čeká, moc jsem si nedovedla představit, jak to zrealizuji. Dozvěděla jsem se, že malá oslavenkyně má období "Hello Kitty", takže tady byla volba jasná. Jenže malinko problematické bylo vymyslet druhou půlku dortu. Tu klučičí.

Dort pro hlavu rodiny

Rok se s rokem sešel a můj milovaný tatínek měl opět narozeniny. Možná si vzpomínáte na jeho dort z loňska (nebyla bych to já, kdybych ho nepřipomněla, takže klikněte sem). A letos jsem zůstala v moto tématice. Teda alespoň lehce.

Růžová jednička

Tentokrát bylo mým úkolem upéct dort ku příležitosti prvních narozenin malé Amélie. Přání znělo - dort ve tvaru číslice jedna. Zbytek byl na mně. A jak jsem již psala tady, dorty pro miminka (nebo malé děti) jsou prostě super. Možná téměř nejlepší. Ano, jako (skoro) každá holka miluju všechny roztomilé věci, a kam je lépe zakomponovat, než na dětský dort? Správně, tyhle dorty jsou nejlepší místo.

Květiny a motýli

O své úchylnosti na květinové dorty už jsem se zmiňovala. Připomenout si to můžete třeba tady (jistě po tom všichni toužíte). :)

Každopádně, konečně přišla další příležitost ke květinovému dortu. Mimochodem byl to dort k autu, které jsem pekla naposled. Pro pochopení, pekla jsem dva dorty pro jednu osobu, která je měla pro své sourozence - dvojčata. A ne, nebylo to pro mě a mého bratra, kdyby Vás to náhodou napadlo, neboť jak jistě víte, pro nás už jsem dorty pekla v lednu (tenhle a tenhle).

Auto a práškové barvení

Tentokrát jsem dostala za úkol opět něco zcela jiného a nového. Auto. Vím, že je to pro dorty víceméně běžné, ale chápejte. Nepeču zase tak dlouho a nejsem profesionál, takže já jsem se s dortem ve tvaru auta ještě osobně nesetkala. Ale pokud už jste si ode mě něco přečetli, tak víte, že výzvy se snažím přijímat a splnit (i když ne vždy to dopadá na výbornou). Dala jsem se do toho s tím, že je důležité, aby to alespoň vzdáleně připomínalo cosi sloužící pro převoz osob a menšího nákladu po vozovce.

Selfish one

Konečně jsem si udělala radost a stvořila dortík podle mého (a pouze mého) přání. Měla jsem narozeniny, a tak jsem samozřejmě už trošku dopředu přemýšlela, jak ho udělat. Letos bylo mou obrovskou výhodou, že bratr už dort měl. Nemusela jsem se tedy zabývat tím, že by na něm měly být prvky pro nás oba (případně něco neutrálního). Takže tentokrát to byl prostě dort jenom pro mě a taky jsem si jeho výrobu patřičně užila.

Dort pro mého bratra

Tento dort, ač to tak nevypadá, byl docela náročný. Teda ani ne tak jeho příprava, tam šlo hlavně o to trefit se štětcem do toho tenkého okraje celého znaku, jako tím, co mu předcházelo. Vlastně, když za mnou brácha přišel, nebo spíš mamka ho donutila za mnou přijít, byla jsem celkem v šoku. Celému domlouvání totiž předcházela docela velká (ale vážně velká) hádka. Nechci ale do mých příspěvků vnášet mnoho negativity, takže touto zmínkou o mega velké hádce taky skončím. Teď už jen pozitivněji...

Kůň podruhé

Ano, nadpis je lehce zavádějící, ale musím se s něčím svěřit. Koně už jsem kdysi měla snahu upéct. Jenže z onoho pokusu vyšel jakýsi mutant lehce podobný koni. Tak přece jen, bylo to moje druhé pečení (nebo třetí??), takže jsem měla právo na nedokonalost a jednoduchost.

Me2You

Určitě každý zná ty super roztomiloučké medvídky se záplatami. A samozřejmě, asi každý (předvším jistě z řad dívek) je má moc moc rád. To znamená, že když po mně chtěl kamarád dort pro svou milou s medvídkem Me to You, tak jsem nadšeně souhlasila.

Cats all over the cake

Vlastně ne tak úplně po celém dortu. Nahoře kytky (jak překvapivé) a po obvodu kočky.
Dort na oslavu 18. narozenin jedné kočičí nadšenkyně. Původně chtěla siluetu kočky nahoru + hooodně marcipánu, ale to mi prostě nějak nešlo dohromady, takže jsem vymyslela alternativu- moc moc siluet koček po obvodu dortu a nahoru kytičky.

Možná se Vám zdá, že cpu kytky úplně všude, ale já je mám prostě ráda. Je jich tolik, můžete si vymýšlet nové druhy a vypadají hezky. Navíc mě fakt baví je tvořit (pokud jich teda nemá být nějak extrémně mnoho).

Bazén

Bazén byl překvapivě relativně jednoduchou záležitostí. Ano, byl to zatím největší dort, jaký jsem dělala, ale přesto se dal design zvládnout bez nějakých velkých komplikací. Navíc, jsem mohla konečně otestovat svoje nové strukturní folie. Cihličky mi udělaly velkou radost :D a navíc sklidily úspěch i u hodnotitelů, kteří obdivovali, jak jsem se s tím musela piplat.