Vanilkové cupcakes s malinovým mascarpone krémem

Zní to jako osvědčená klasika, ale pro mě to byla novinka a taky tak trochu risk. Nikdy předtím jsem totiž krém z mascarpone nedělala. Když nad tím tak přemýšlím, tak téměř celé mé RD menu bylo pro mě novinkou. Stoprocentně ozkoušené jsem měla pouze cupcaky se slaným karamelem a sušenky. Takže dobře, bylo to 50 na 50. Každopádně, ač jsem se lehce obávala, mascarpone předčilo mé představy i obavy.

Restaurant Day očima mě a (hlavně) mého mňamózního já

Taak a je to za námi.A dovolím si tvrdit, že velmi úspěšně. Já jsem tedy byla ze své první účasti na Restaurant Day úplně nadšená. Už když jsem o této akci slyšela poprvé, což bylo někdy před rokem, celý její koncept mě opravdu nadchnul. Ale jak už to tak (obzvlášť u mě) bývá, neměla jsem odvahu jít a prodat své kuchařské (respektive pekařské) umění, a tak jsem se nehlásila. Až nyní. Měla jsem totiž mnohem více času, takže jsem si řekla, že to prostě zkusím. Nemám co ztratit, tak proč ne. A stálo to za to. Určitě by do toho měl jít každý, kdo jen trochu uvažuje o tom, že by mohl, ať už něčím tradičním nebo nějakou extra specialitkou, inspirovat další lidi, protože to za to opravdu stojí.

Citronové cupcaky s borůvkovým krémem

Tak tyhle cupcaky zmizely na Restaurant Day asi nejrychleji. A mnoho lidí mi je chválilo! A protože se projevily tak úspěšně, přidávám recept na ně jako první. Původně jsem je vlastně ani nechtěla dělat, ale pak mi den před RD zbyl nějaký čas, a já jsem si řekla, že bych mohla ještě něco dodělat jen tak, aby toho bylo více. Hned jsem věděla, že to něco budou právě tyto citronové cupcaky, protože už když jsem je dělala kdysi, mě velmi nadchly. Krém mě napadl, ani nevím jak. Myslím, že borůvky se mi vloudily na mysl, protože jsem si je den předtím přidávala do smoothie. Nakonec mi ale tato kombinace přišla jako geniální. A taky se tak projevila. :)

Malinový krém s piškoty

Tentokrát jsem od své drahé maminky dostala za úkol vymyslet nějaký dezert z mascarpone. Souhlasila jsem, ale nevěděla jsem, co vymyslet. Tiramisu se mi dělat nechtělo, cupcaky s krémem z mascarpone taky ne, a tak jsem zkusila něco nového s chutí mého nejoblíbenějšího ovoce - malin. Z mého snažení nakonec vzešel malinový krém, který jsem doplnila piškoty a vylepšila malým množstvím amareta, jakožto alkoholického opojení.

Slavím!! aneb jak jsem si zase usmyslela upéct něco speciálního

Taaak, a je to (skoro) tady. Mé narozeniny se blíží relativně rychlým tempem, a tak nastal čas přemýšlet nad narozeninovým dortíkem. Vlastně, mám-li být upřímná, tak nad tímhle dortem jsem přemýšlela už asi 2 měsíce. A ačkoliv ještě nenastal úplně onen den, kdy si všichni povzdechnou, jaký to byl před dvaceti lety úžasný den, který obohatil tento svět o někoho tak báječného, pofiderního, zvláštního, šíleného, atd. (a taky o mého bratra ;) ), dort už mám hotový. A jako každý rok jsem si usmyslela něco šíleného. Teda alespoň na mé poměry. O svých narozeninách mám totiž pokaždé neskonalou touhu vyzkoušet něco nového, co jsem předtím nikdy nezkoušela.

Food objevy 2015

Už dlouho jsem o článku tohoto typu přemýšlela. Pokaždé, když jsem narazila na nějakou (alespoň pro mou maličkost) novinku, která mě nadchla, jsem tak nějak měla potřebu se o ni s Vámi podělit. Ale pak jsem si to rozmyslela, protože mi přišla hloupost psát o nějaké jedné věci celý článek. Ale drželo se mě to, a nakonec mi přišlo jako dobrý nápad napsat na konci roku takové menší shrnutí o těch opravdu největších zázracích roku.

Jablečno-karamelový koláč

Tak i září se nám nachýlilo ke konci, a pro mě a mnoho dalších to znamená začátek školy. Bohužel pro mě, také krok do nového. Anooo, v tomhle jsem taky hrozná a divná a nevím, co ještě. Jednou to se mnou nějaký parťák do života bude mít fakt těžké.  A tak jsem se na konci svého volna začala dosti věnovat pečení. Je to jedna z věcí, která mě dokáže uklidnit, ale to asi není nic šokujícího, když Vám o pečení tak často píšu. 

Puntíkovaná roláda

To si tak jednou přijdete večer domů po skvěle stráveném odpoledni a na kuchyňské lince objevíte mísu plnou červeného rybízu. No není to paráda? No jistě, samozřejmě, že je. Když jsem to zpozorovala, hned jsem věděla, že musím něco rybízového vytvořit. A tak jsem začala přemýšlet. Obyčejní lidé tráví večery sledováním televize nebo užíváním si někde venku s přáteli, ale já ne. Já raději strávím několik hodin hledáním inspirace pro pečení. Jo jo, to jsem hold celá já. :D

Domácí borůvkovo-mátová limonáda

Letošní horka jaksi ne a ne nabrat konce. A protože je třeba doplňovat mnoho a mnoho tekutin, přišla jsem na tuhle boží borůvkovo-mátovou limču. Sice, je to další borůvkový recept, ale snad mi to odpustíte. Navíc, jeto fakt mňamka. A opět úplně jednoduchá.

Rodinné soužití + borůvkové muffiny

Je tak šílené horko, že se mi roztéká voděodolná řasenka a já se přesto dobrovolně v den, kdy jsem dostala volno, snažím zasytit svou touhu po pečení. Jsem fakt magor, říkám si. Ale s tím už jsem jakžtakž smířená. A hlavně, nějak se prostě zabavit musím. Zjistila jsem, že mít brigádu má i jednu obrovskou výhodu. Nenudíte se. Jistě, možná neděláte úplně Váš "dream job", ale prostě máte co dělat. 

Tartaletky s vanilkovým krémem

I o tartaletkách už byla na tomto blogu zmínka. Ano, je to tak a já jsem si toho vědoma. Ale protože si stále stojím za tím, že tartaletky patří mezi naprosto geniální dezerty, jsou tu opět. A tentokrát v ještě lepší podobě. Plné vanilkového krému, který je, alespoň pro mě, dosti neobvyklý a ovoce. 

Snídaňová mánie + smetanové lívanečky

Miluju dlouhá rána. Tím mám na mysli rána, kdy vstanete, v klidu dojdete do kuchyně, nachystáte si nějakou super snídani, uvaříte hrnek kafe, a pak dlouho vychutnáváte všechny ty ranní slasti. O to horší je pak pro mě přechod do pracovního týdne, kdy mám na celý ranní rituál jen velmi málo času. Ale i s tím už jsem se naučila žít. Aspoň je pak o důvod víc těšit se na volný den (nebo alespoň ráno). 

Střípky z lesů

Sama sebe považuji za městskou holku. Zní to dost povrchně, já vím, ale musíme si říct na rovinu, žije-li člověk nějakých 17 let ve městě, podepíše se to na něm. Neříkám, že by mi život na vesnici nevyhovoval, ale má to stejně jako všechno ostatní na tomhle světě svá negativa. Tak ku příkladu výměna bytu za dům je naprosto jedinečná výhoda. Ještě ke všemu, když byt, ve kterém jste ta dlouhá léta bydleli, ležel v domě na přeplněném sídlišti, které se stalo útočištěm mnoha pofiderních společenstev a obyvatel. Co mě naopak dost frustruje je to odříznutí od lidí a civilizace. Ne že bych snad potřebovala denodenně obrážet nákupní centra a každý večer chodit do baru za zábavou, to ne. Spíše naopak. Ač mi není mnoho let, mám ráda takový ten klidnější způsob života. Ale stejně. Občas mám chuť jen tak vyrazit do města na kafe, posedět s kamarádkami, dozvědět se nové drby :D  a povykládat o všech nových i starých zážitcích. Tohle je něco, co se mi tam, kde teď bydlím stát nemůže. 

                                                                                                                           zdroj: hud.ac.uk

"Cheescake" vs. "Cheespie"

A v tuhle chvíli si asi myslíte, že jsem se zbláznila. No, nebudu Vám tvrdit, že jsem úplně normální, ale na blázna jsem to snad ještě nedotáhla. I když...

Každopádně, proč jsem zvolila takový titulek? Důvod je úplně prostý. Přiblížil se konec školního roku. Tedy, škola mi skončila už dávno, ale pořád jsem chodila do hudebky hrát na flétnu. A bohužel letos pro mě skončila nejen střední škola, ale také hudební škola, protože už jsem prostě stará. :D A já jsem byla toho názoru, že má skvělá paní učitelka si zaslouží, abych se jí nějak odvděčila. Samozřejmě za nějakých jedenáct let výuky se jen těžko odvděčuje, ale chtěla jsem jí dát alespoň malinko najevo, jak moc si vážím času, který mi věnovala, protože to pro mě opravdu mnoho znamená. Samozřejmě si možná říkáte, že bych měla spíše poděkovat svým rodičům za to, že mi hudebku celé ty roky platili, za to jsem jim samozřejmě taky nesmírně vděčná a oni to ví... Navíc je vídám a budu vídat pořád, takže k odvděčení se jim bude ještě mnoho příležitostí (tak třeba dnes jsem žehlila, pokud to čteš, mami ;) ).

Jahodové tiramisu

Léto a jahody prostě patří k sobě. A protože jich u nás v jeden moment bylo relativně hodně, nezbylo než vymyslet, co s nimi. Je to divné, ale jen tak už na ně nikdo neměl chuť. No a jelikož jsme narazili na mascarpone, byla volba jasná. Jahodové tiramisu bylo (zatím v našich myšlenkách) na světě. 

Jahodovo-karamelové minicheescaky

Možná už jsem to zmiňovala, teď si nejsem jistá, ale cheescake jako takový mi nikdy nijak k srdci nepřirostl. Vím, vím, jsem asi jediná výjimka na světě, ale chápejte, byla to jedna z věcí, která se mi nikdy nepovedla tak, jak bych si představovala. A tak jsem na cheescake zanevřela. Ale nebyla bych to já, kdybych se o něj nepokoušela znovu a znovu. (Ona filosofie, že když to zvládnou ostatní, musím i já, občas není k zahození ;) )

Citronové cupcaky s ovocem

Nevím, jak Vy, ale já miluji sezonu "berries". Maliny, borůvky, ostružiny a mnoho dalších. To je prostě moje. Vždycky mě úplně mrzí, že nejdou sehnat pořád, všude a kdykoliv si na ně vzpomenete. Nejlepší jsou, alespoň podle mě, jen tak, čerstvé. Ale dá se s nimi dělat tolik dalších zajímavých věcí, že prostě každý musí uznat, že ovoce tohohle typu je geniální.

Vanilkové soufflé

Nevím, jak Vám, ale mně tohle soufflé vůbec nebylo známé. Věděla jsem jenom o čokoládové variantě (jak jinak, že? čokoládu mám prostě mooc ráda :) ), která byla taky naprosto delikátní. Takže když jsem geniálně přišla na to, že existuje celá řada různých druhů soufflé, byla jsem malinko v šoku. Prostě občas mi věci dochází trošku pomaleji (aneb krutý život maturanta).

Tartaletky na mnoho způsobů

Mám hrozně ráda takové druhy mňamek, které se dají obměňovat a dělat na mnoho způsobů. Jedním z nich jsou nepochybně tartaletky. Poprvé jsem je upekla v době svého asi největšího čokoholismu (který už naštěstí odezněl). Tehdy jsem pátrala po všem, co obsahovala čokoládu a moc mě zaujal recept na čokoládové tartaletky od Foodloverky. Takže jsem se do nich dala a sklidily nejen u mě velké nadšení. Od té doby jsem je obměňovala mnoha způsoby. Už byly pudinkové, borůvkové, ovocné, ... . Ale pro tentokrát jsem zvolila klasické (teda alespoň pro mě kalsické) - čokoládové.

Selfish one

Konečně jsem si udělala radost a stvořila dortík podle mého (a pouze mého) přání. Měla jsem narozeniny, a tak jsem samozřejmě už trošku dopředu přemýšlela, jak ho udělat. Letos bylo mou obrovskou výhodou, že bratr už dort měl. Nemusela jsem se tedy zabývat tím, že by na něm měly být prvky pro nás oba (případně něco neutrálního). Takže tentokrát to byl prostě dort jenom pro mě a taky jsem si jeho výrobu patřičně užila.