Zobrazují se příspěvky se štítkempovídání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempovídání. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. prosince 2016

Pečeme s dětmi a rodiči!!

Pamatujete si taky, jak jste jako děti chtěli vážně moc pomáhat maminkám/babičkám/tatínkům (?) a jiným členům rodiny péct vánoční cukroví?? Já to mám totiž v živé paměti dodnes. Pečením jsem prostě byla posedlá odjakživa. Pamatuji se, že když nastal čas péct cukroví, tak jsem se na něm strašně moc toužila podílet. No a když jsem mamku nakonec přemluvila, aby mě nechala jí pomáhat, vypadalo to asi takto: Mamka udělala těsto, vyválela ho, a já jsem pak mohla vykrájet všechny tvary, které jsem chtěla. Mamka je pak přendala na plech a trouba své dílo dokonala. Dnes je to úsměvné, ale když mi bylo nějakých šest sedm let, byl to pro mě velký zážitek. Ostatně asi jako pro každého malého tvorečka, který by se chtěl tak moc vyrovnat všem těm dospělákům.


pátek 9. prosince 2016

Tučňáci na ledě a boj s čokoládou

Ano, ano, konečně jsem zase mohla dělat dort pro děti. A hlavně s úplně jiným designem, než obvykle. Žádní mimoni ani minecraft, ale tučňáci. Malí, černobílí tučňáci. Navíc nebyl vůbec potažený, což bylo také velmi inovativní, takže tentokrát mi nezbývalo nic jiného, než si jeho tvorbu opravdu užít. A tak se taky stalo!

sobota 29. října 2016

A tak jsem zase jednou pekla podle předlohy...

A asi jsem byla celkem ráda. Když máte jasnou představu o tom, jak má dort vypadat, je přemýšlení nad ním o něco jednodušší. Přesto se samozřejmě musíte vypořádat s nástrahami osudu. Ne vždy jde všechno totiž udělat přesně tak, jak je to na obrázku. Tedy, možná, že to jde, jenom já se vždy setkám s něčím naprosto nepředvídatelným.


čtvrtek 20. října 2016

Pavoučí hnízda

Pokud teď uvažujete, jestli si pavouci tvoří hnízda, tak nad tím už nepřemýšlejte. Je dost možné, že pavouci si hnízda netvoří, ale já jsem tak pojmenovala můj další výtvor. Potřebovala jsem totiž vyzkoušet svou novou kopečkovou formu na pečení a do toho mě chytla halloweenská nálada a tak jsem to chtěla spojit dohromady. No a tak vznikla pavoučí hnízda.


úterý 11. října 2016

Spongebob?!?

S tímhle dortem jsem měla docela nervy, abych Vám pravdu řekla. Původně měl vypadat úplně jinak. Ale to by tak nevadilo, kdybych na něj měla více času. Jenže, hádáte správně, času jsem teda rozhodně na rozdávání neměla, právě naopak...

pátek 5. srpna 2016

Jahůdka!!!

Občas je třeba upéct tzv. děkovný dort. To je takový dort, kterým dáte najevo, že slova díků myslíte opravdu vážně, a tak je stvrdíte i něčím sladkým, což pro obdarovaného může znamenat buď, že si ho opravdu vážíte, nebo že ho máte tak rádi, že i když případně ztloustne, nebude Vám lhostejný. Ať tak či tak, tahle jahodová jahoda byla jedním z těchto děkovných dortíků.


sobota 9. července 2016

Retro kniha

Už jste si jistě mysleli, že jsem pečení začala flákat, což? Nee, to by mi už asi neprošlo. Jenom jsem teď měla nějakou dobu takové to divné období pocitu neproduktivity, kdy, ačkoliv jsem zaplnila téměř celý čas nějakou více či méně aktivně produktivní věcí (jistě jste z tohoto popisu pochopili, co mám na mysli :D ), tak jsem ze sebe měla takový podivně depresivní pocit, a tak jsem se ani nedonutila nic napsat na blog. Ale tak, možná to byla pro někoho vítaná pauza, takže se na to opět budu dívat pozitivně. 

středa 29. června 2016

Sirupy, cukry, kokosy aneb co nového v kuchyni

Taaak. Opět se mi doma nahromadilo pár věcí, o které bych se s Vámi ráda podělila. Bude to takové hodně sladké, neboť se mi tu sešlo pár "sladících" prostředků, ale abych to něčím vyvážila, ukážu Vám i něco zdravějšího. Protože vyváženost, to je oč tu běží!!

pondělí 20. června 2016

Tři spící medvídci

Tenhle dort byl úplně za odměnu! Byl to přesně ten typ dortu, které mám úplně nejraději. Velmi rozkošný, s figurkami a ještě k tomu s medvídkovými figurkami a prostě super milý dětský dort. To já mám prostě mooc ráda.

neděle 12. června 2016

Květiny, koš a hlína

Myslela jsem, že tenhle dort bude pohodička, ale zmýlila jsem se. Původně to měl být květináč pro nadšenou zahradnici. Samozřejmě jsem si ihned představila takový ten klasický hnědý květináč s nějakými květinami. A tak tenhle dort také měl v závěru vypadat, ale nešálí Vás zrak, opravdu to nakonec dopadlo tak trochu jinak.

neděle 5. června 2016

Fotbal a holky

Červen jsem odstartovala fotbalovým dortíkem. Jeden už tady byl. Tenkrát to byl dort pro fandu Sparty. Připomenout si ho můžete zde. Tenhle byl malinko jiný. Jednak byl určen pro dívku, a pak také byl tématicky ne sparťanský, ale barcelonský.

čtvrtek 26. května 2016

Květnový Restaurant Day!!

V sobotu byl další Restaurant Day. A já jsem se ho po dlouhém rozmýšlení rozhodla absolvovat. Ne, že bych se ho snad nechtěla zúčastnit, to ne, ale nějak toho teď bylo trochu více a já jsem si nebyla jistá, jestli se na něj stihnu pořádně připravit a hlavně napéct v takové kvalitě, jak bych si přála. Ale, pak jsem se během chvíle rozhodla, že to risknu. Každý má přeci tolik času, kolik si ho udělá. A víte, co? Je to pravda.


pondělí 16. května 2016

Jednorožec a mňamky aneb překonávat se, stojí za to!!

Tak tentokrát to byla vážně obrovská výzva. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že největší ze všech dosavadních (ačkoliv Restaurant Day jí šlape na paty). Tentokrát jsem totiž pekla jak dort, tak menší sladkosti. Navíc jsem začala brigádničit, takže to bylo celkem maso!!


čtvrtek 12. května 2016

Éclairs

Měla jsem děsnou chuť udělat odpalované těsto. A to už hoodně dlouho. Vážně!! Takové dva, tři měsíce už jsem nad ním přemýšlela. Odpalované těsto je totiž strašně super. Je docela jednoduché (takže nevěřte nikomu, kdo tvrdí opak, protože je to fakt celkem brnkačka) a hlavně neznám snad nikoho, kdo by neměl pečivo z něj upečené rád. Schválně, znáte někoho takového?? 

pondělí 25. dubna 2016

Makronkovo-pusinková katastrofa aneb když se daří, tak pořádně

Právě před pár okamžiky mě potkala další, v pořadí již třetí makronková katastrofa. Nevím, čím to je, ale s touhle sladkostí si nějak nesedíme. Moc mě to neudivuje. Aby mě někdo nebo něco pochopilo, potřebuje to většinou nějaký čas (asi jsem fakt velmi specifický člověk :D ), ale už po třetí?? Vážně?? Jako nebudu Vám lhát, cítím se poněkud zklamaně, protože jejich přípravě jsem věnovala fakt úplně maximální pozornost. Jenže jak už to tak bývá - někdy to prostě nevyjde, a tak neklesám na mysli a momentálně naslouchám zvuku mixéru, který mi právě připravuje sníh na pusinky!! Nebojte, nezbláznila jsem se natolik, abych si řekla, že po nepovedených makronkách se mi něco povést musí.

--- A zde následovala pauza, abych zjistila, že ani z pusinek dneska nic nebude. Prostě, když se daří, tak se daří pořádně. ---

                                                        zdroj:bringingbackawesome.com

čtvrtek 21. dubna 2016

Hlava koně č.3

Tenhle dortík mě fakt bavil. To je takový ten pocit, když něco, co děláte fakt rádi, nemáte delší dobu (u mě tedy přibližně 3 týdny) možnost uskutečnit. A pak přijde další příležitost. U mě to tedy logicky je právě pečení a tvoření dortů. Tentokrát jsem měla za úkol upéct dortík ve tvaru koňské hlavy. Tu už jsem kdysi pekla a na blogu o tom naleznete samostatný článek - zde. Ačkoliv obyčejně 3D dorty zase tak ráda nedělám, u tohohle jsem si řekla, že když už jsem to jednou zvládla, nebude to zase takový problém, takže ze mě kapka stresu opadla. Ale to víte, pokaždé máte trochu nervy, aby se dort líbil, takže i kdyby to byl třeba padesátý kůň, nervy budu mít stále.


neděle 17. dubna 2016

Sebekritika, výzvy a cupcakes

Někdy uvažuji, jestli jsem si neměla vybrat jiný koníček, než je pečení. A pak začnu uvažovat fakt hodně a to už není dobře. Víte, tak nějak se ze mě v mých teenagerovských letech (hahaa!! už to můžu použít jako ohlédnutí do minulosti!! Že by další výhoda rozloučení se s "náctiletím"??) stala velmi perfekcionistická, lehce labilní a pravděpodobně pro neobeznámeného jedince poněkud divná osoba. Ach, to bylo velmi vysilující popsání. Asi tento popis mnoho lidí nepochopí, protože, řekněme si upřímně, nikoho nepoznáte a nepochopíte z několika článků a jedné popisující věty. Ano, je to tak, bohužel i bohudík, lidé jsou komplikované bytosti.


úterý 12. dubna 2016

Červený samet a krémový sýr

Red velvet cupcakes with cream cheese frosting. Tak tohle má být údajně nejvíce oblíbená kombinace chutí cupcaků. A není se čemu divit. Vynikají totiž minimálně svou neobvyklou barvou. A jak známo, červená barva v sobě skrývá mnoho emocí, vášně a v neposlední řadě i lásky. A tak je třeba i právě ona barva důvodem, proč si je lidé po celém světě tolik oblíbili. (No jasně, netuším, zda se po celém světě dají sehnat cupcaky, více než pravděpodobně ne, ale berte to s trochou nadsázky.) Já jsem se o red velvet cupcakes dozvěděla už dávno. Troufla byvh si dokonce tvrdit, že to byly jedny z prvních, o které jsem začala jevit nějaký větší zájem, protože jinak mi kdysi cupcakes přišli nudné. Ano, ano!! Je to děsivé, ale dnes už vím, že cupcakes jsou fakt super zábava a dá se s nimi perfektně vyřádit.

středa 6. dubna 2016

Moje kuchyňské nezbytnosti a vychytávky

Jsou věci, které můj pobyt v kuchyni usnadňuji. Tedy, dříve mi práci usnadňovaly, dnes už si bez nich pečení/vaření nedovedu představit. A teď už se vztah s níže uvedenými věcmi vyvinul v něco mnohem hlubšího!! :) Možná se to zdá divné, ale už jsem se fakt přetransformovala v takové jakési něco, které šílí po každé vychytávce a skvělé věci do kuchyně, o které si ostatní mohou myslet, že je naprosto zbytečná či nesmyslná, ale pro mě prostě není. Mimochodem, takový objev nové, skvělé věci v mém případě asi vypadá poněkud pofidérně, neboť se umím radovat z maličkostí. Z opravdu malých maličkostí a opravdu velmi hodně. Obdivné tanečky a zpívané citoslovce nejsou výjimkou. Takže pokud někdy takhle někoho uvidíte, nedivte se, je to zcela normální.


sobota 26. března 2016

Další Velikonoce = další cupcakes!!

Už bych to asi mohla nazvat tradicí. Velikonoce = cupcaky s nějakým mooc hezkým designem. Ač jsem loni nebyla zase tak úplně spokojená, snažila jsem se vytvořit něco hezkého i tehdy. Letos naopak jsem věděla, že to musí být pecka. Ne, že by mě k tomu tlačil nátlak okolí nebo tak něco, prostě jsem si chtěla udělat radost.

 Ach, jak sobecké!! :)