Cupcaky na Hrabalovu počest

Je to smutné, ale je to tak. Po prázdninách moc dortů nikdy nedělám. Ne, že bych snad nechtěla, ale prostě je méně zakázek. Asi se na podzim narodilo málo lidí. Kdo ví?  Na druhou stranu, je to čas na vyzkoušení různých jiných věcí nebo psaní článků pro školní časopis.

Fluden

Pokud tohle slovo neznáte, neklesejte na mysli. Než jsem dostala za úkol ho upéct, taky jsem netušila, o co jde. Jedná se o tradiční židovský dezert. Je to vlastně takový datlový, křehký závin s meruňkovou marmeládou. Musím se přiznat, že mňamky tohoto typu úplně nevyhledávám, ale pekla jsem Fluden primárně pro školní časopis, kam vždy jednou za měsíc upeču něco v souvislosti s literaturou (už madlenky byly k této příležitosti). Fluden byl na počest Franze Kafky. Každopádně, mě velmi překvapil, vážně...

A tohle je Fluden ve vší své kráse  ;)

Těsto bylo úplně jiné, než obvykle dělám. Přidávala se do něj pomerančová šťáva, která ho krásně provoněla. Nebyl v něm žádný cukr, ale meruňková marmeláda a datle dodaly sladkost tak akorát. Fluden chutnal nejen mně, ale překvapivě úplně všem. Určitě ho zařadím do své knížky receptů.
Vy najdete recept tady.

Bazén

Bazén byl překvapivě relativně jednoduchou záležitostí. Ano, byl to zatím největší dort, jaký jsem dělala, ale přesto se dal design zvládnout bez nějakých velkých komplikací. Navíc, jsem mohla konečně otestovat svoje nové strukturní folie. Cihličky mi udělaly velkou radost :D a navíc sklidily úspěch i u hodnotitelů, kteří obdivovali, jak jsem se s tím musela piplat.

Červený, květinový

Další květinový dort. To je prostě něco pro mě. :) S kytkama si můžete pohrát a udělat je podle vaší fantazie (přece jen nikdo (doufám) nezkoumá, jestli je to existující kytka). No prostě je to super. Pokaždé vypadají jinak. Stačí přidat lesk, třpytky nebo prostě nějaký detail a máte úžasnou novou kytku.

Vzpomínka na léto

Léto pomalu ale jistě končí. Prázdniny jsou nenávratně pryč a teplota začíná klesat. Brouzdala jsem fotkama a objevila pár snímků z našeho pozdně letního grilování na konci prázdnin. S mou báječnou mamkou jsme si řekly, že zkusíme něco nového a připravily jsme několik italských předkrmů (okurka s lososovým dipem, sušená rajčata se sušenou šunkou, švestka naložená v portském a zabalená ve slanině a rajčátka s mini mozzarelou). A jako vždy jsem z nich byla naprosto nadšená. Nejen, že vypadaly krásně, ale chutnaly snad ještě lépe.

Takže výjimečně jsou zde fotky slaných maličkostí, ale i to se dá považovat za mňamky, vlastně jsou to mňamky. :) Ach joo... Zkrátka a dobře, bylo to super, barevné, milé, hezké a mňamózní.