Dvoupatrový s živými květy

Když už jsem tedy dospěla k návratu na tento pečením oplývající prostor, dovolte mi, abych se pochlubila tím, co Vám za uplynulé dva měsíce ušlo. Myslím tím samozřejmě z mých pečících kreací. Jen doufám, že Váš zájem neopadl a stále rádi ztratíte chvilku Vašeho času prohlížením si toho, co jsem vytvořila. Pro začátek se chci podělit o dvoupatrový dort zdobený živými květy.

Jak to vypadá, když se mi nedostává pečení a jedny barevné cupcakes

Velikonoce. Těch se týkal poslední příspěvek na mém blogu. A to je sakra frustrující. Když jsem nad tím začala uvažovat, měla jsem slzy v očích. Vážně, bez přehánění. Je mi to fakt velmi líto. Ne, že bych snad bez psaní nemohla existovat, to už bych asi neexistovala (hmm, jak logické), ale bohužel za tu dobu, po kterou jsem nepřispívala svými geniálními články na blog, sem toho ani nic moc extra neupekla. Je to fakt depresivní. Víte, pečení je po hudbě můj největší koníček. Možná i té hudbě začalo velice intenzivně konkurovat, a tak jistě budete chápat, že ta doba, kterou jsem neupekla nic, co by ukojilo mou vypěstovanou touhu po pečení delikatesních famózností, byla skoro až neúnosná.

Velikonoční košíčky - opožděně, ale přece!

Byly Velikonoce!! Asi jste to postřehly, uznávám. Ty zajíčky, kuřátky a především ovečkami (!) přeplněné uličky v každém malém, větším i největším obchodě se nedaly přehlédnout. A pokud už mě znáte delší dobu, tak Vám jistě neuniklo, že velikonoční pečení je moje velmi velmi oblíbené. Letos jsem si ale chtěla dát pauzu. Jenže, znáte to. Řeknete si: "Nic dělat nebudu. Ne, prostě ne. Raději se budu válet a prokrastinovat, protože, proč ne?" a pak Vás To napadne. Napadne Vás, že byste přece jen něco upéct mohli (a ke všemu víte, že tak dlouho byste se válet stejně nevydrželi). Něco úplně nového a úplně úžasného. A tak jsem vzdala nicnedělání a začala modelovat králíčky a kuřátka (a kachničky a králičí zadečky).

Minidortíčky

Tohle je skvělý příklad mohou, jak mohou vznikat dezerty. Obyčejně si to, co upeču vymýšlím sama. Jsou ale i dny, kdy s nápadem přijde někdo jiný. Buď tak, že se o něčem zmíní, a mě napadne to upéct nebo tzv. přímo, kdy přijde a řekne: "Mohla bys upéct tohle (doplňte si, na co máte zrovna chuť)", no a já jdu a upeču to, protože proč ne, že? Minidortíčky byly případem druhým. Mamka jednou ráno vstala a navrhla mi, že bych mohla upéct miniatury dortíků. A tak jsem je upekla.

Extra čokoládový medvídek

Dětský dortík!! A ve tvaru medvídka! To je dort přesně pro mě. Tedy ne na jídlo, samozřejmě, ale je to přesně ten, který mě baví tvořit úplně nejvíce. Navíc, tento měl být extra čokoládový, což bylo o to lepší, protože čokoláda je mooc fajn. A zjištění, že stále existují čokomaniaci jako jste Vy, je poněkud...uklidňující.