Velikonoce. Těch se týkal
poslední příspěvek na mém blogu. A to je sakra frustrující. Když jsem nad tím
začala uvažovat, měla jsem slzy v očích. Vážně, bez přehánění. Je mi to
fakt velmi líto. Ne, že bych snad bez psaní nemohla existovat, to už bych asi neexistovala
(hmm, jak logické), ale bohužel za tu dobu, po kterou jsem nepřispívala svými
geniálními články na blog, sem toho ani nic moc extra neupekla. Je to fakt
depresivní. Víte, pečení je po hudbě můj největší koníček. Možná i té hudbě
začalo velice intenzivně konkurovat, a tak jistě budete chápat, že ta doba,
kterou jsem neupekla nic, co by ukojilo mou vypěstovanou touhu po pečení
delikatesních famózností, byla skoro až neúnosná.
