Když rok se s rokem sejde...upeču dort

Pokud by se dal rok označit jako přelomový, pravděpodobně by to byl práv ten minulý. Alespoň tedy za mě určitě. A hned z několika důvodů. A upřímně, bylo toho na mě možná až moc. Asi to šlo poznati tady. Na místě, kam jsem chodila tak ráda, protože tady si schraňuju své výtvory, tady mám odvahu je ukázat světu a tady sdílím to, co mám moc ráda. A nesmírně mě to baví, ale...řekněme, že věci občas nejdou tak, jak si je naplánujete a vy musíte velmi rychle a velmi intenzivně zapojit své improvizační schopnosti, protože jinak by to mohlo mít fatální následky. A protože každý rok, když se blíží to významné datum, kdy si k věku přičítáte další jednotku, sepisuji nějaký velice hodnotný a filosoficky zaměřený (ano, je to tak, smysl pro humor mě neopustil) příspěvek, ani letos si jeden takově neodpustím. A tak nějak se pokusím v něm tu přelomovost popsat a zachytit. Věřím, že mnoho z Vás to přejde s tím, že je nějaké vypisování srdíčka nějaké holky, co si hraje na cukrářku nezajímá, ale já to beru hlavně jako takovou rekapitulaci pro sebe. Takže pokud nejste příliš příznivi takovýmto výlevům, mrkněte se třeba sem, na moje dorty. ;)

První narozeniny jedné cácorky

Pekla jsem dort! Po dloooouhé době znovu. Jak mi to jenom chybělo. Takže jsem si pečení náležitě vychutnala. Tentokrát zase úplně podle sebe. Pekla jsem dort k příležitosti prvních narozenin své neteře Natálky. A mohla jsem si ho udělat podle sebe, což bylo na jednu stranu odvážné rozhodnutí jejích rodičů, na druhou stranu jsem tento úkol vzala zodpovědně. Vytvořila jsem dort sice podle svého ale tak, aby vystihoval tu naši malou.

Co jsem zase (ne)zvládla

Tak. Je to tak. Měla jsem další narozeniny. Utíká to fakt rychle. Pamatuji se, že to není tak dávno, co jsem Vás informovala o svém mega čokoládovém dortu s popcornem, preclíky a dalšími mňamkami. A nyní jsem tu opět, ale tentokrát abych Vám ukázala cookie dort. Přivedl mě na něj můj Nejmilejší. Prostě jsme tak přemýšleli nad dorty, a protože oba bezmezně milujeme čokoládové cookies, napadlo ho, abych zkombinovala dort a cookies. A tak jsem přesně tohle udělala. Upekla jsem čokoládové korpus, jednu mega cookie ve velikosti korpusu a spoustu klasických cookies na ozdobu a na ujídání. Vše jsem slepila vanilkovým krémem a na úplný konec decentně dozdobila rozpuštěnou čokoládou. Jakooo...nebudu Vám lhát, povedl se mi. 😀 Já vím, že samochvála smrdí, ale berte to s nadsázkou. Byla jsem na sebe opravdu hrdá. Hlavně teda na tu obří cookie, ale celkově mě ten dort docela nadchnul a taky mi chutnal! A to je důležité.

Předvánoční dorty a slonisko

Je leden, já vím. A přesto se honosím nadpisem předvánoční dorty. No ano. Pekla jsem je totiž ještě před Vánoci. Asi Vám to došlo, jasně, ale i tak to raději osvětlím. Jak jste si taky jistě všimli, dlouho dlouho jsem nic moc nepřidávala. Není to proto, že bych nic nepekla, to jistě ne, je to proto, že se toho na mě nahromadilo mnoho, a tak jsem neměla čas psát a zásobit Vás svými výtvory. To víte, bylo před zkouškovým, potom zkouškové, měla jsem pár koncertů se svým milým a do toho všeho Vánoce. Ač se Vám to nemusí zdát, na mě toho už bylo dost, a to se ani nezmiňuji o všech záležitostech, které jsem musela vyřešit doma. Ale teď už dost. Jdeme na dorty.

Mnoho dortů a nedostatek času

Znáte to, když toho chcete fakt hrozně moc a prostě to nedokážete zvládnout? Je to velmi zlý pocit. Já osobně ho tedy nesnáším. Prostě si dáte nějaký cíl a on se Vám začne hroutit kvůli jedinému aspektu - nedostatku času. Ale je to tak a ne jinak, den má jen 24 hodin, nafouknout ho nemůžete. A tehdy, právě tehdy nastává ta nouze, ve které poznáte přítele. Doslova a do písmene. Musím uznat, že nebýt toho jediného, kterého ctím nade vše, zhroutila bych se buď já, moje škola, práce anebo lidi, kteří očekávali dorty na své oslavy. Ale on tu byl a pomohl mi. Opravdu hodně moc mi pomohl. A touto skromnou cestou mu tím chci vyjádřit díky.

Koš s jahodami

Další dort na rychlo. A tentokrát ne až tak moc jednoduchý. Ale protože jsem tušila, že tohle mě bude hodně bavit, tak jsem se do něj pustila. O tomhle dortu jsem se dozvěděla v úterý. A hotový měl být v sobotu ráno. To by se dalo, ale celý týden jsem chodila provádět na zámek, takže času jsem úplně moc neměla. A tak jsem dlouho zvažovala, jestli ho upéct nebo ne. Ale upřímně, jeho požadovaný vzhled mě sám přesvědčil. Měl to být dort ve tvaru koše s jahodami. A to je, pokud už mě sledujete déle, tak to jistě víte, přesně to, co mě baví. Takové ty blbůstky na dortu, třeba v podobě jahod, jsou super.

Pařížský s jahodami

K něčemu se Vám musím přiznat. Tenhle dort jsem měla obrovskou tendenci sníst. Byl to přesně ten typ dortu pro mě. Mega čokoládový s náloží ovoce (v tomto případě jahůdek). No uznejte! Kdo by ho nechtěl?

Ale zpět do reality. Dort samozřejmě nebyl pro mě. Jak víte, tak já už mám narozeniny letos dávno za sebou, takže musím ještě pár měsíců do dalšího počkat. A protože jsem si ho tedy sníst nemohla, tak Vám popíšu, jaké strasti si na mě tento dort připravil.

Zadek

Občas je potřeba upéct nějaký zběsilý dort. Ačkoliv, nevím, zda se ženský zadek dá považovat za zběsilý. Možná spíš ujetý, šílený, oplzlý nebo tak nějak? Kdo ví? To je vlastně jedno. Prostě, občas je potřeba upéct si dort ve tvaru ženského zadku. Hmm, to zní možná ještě podivněji. Ale to nevadí. Věřím, že jistě chápete, co tím vším chci říct. Ano, správně! Chci tím říct, že další z dortů, které jsem během své blogovací pauzy vytvořila, byl tento, ve tvaru dámského pozadí.

Čtyřoslava a sušenkové košíčky s náplní z krémového sýra

Když se Vám v rodině v jednom roce sejdou dvoje půlkulatiny, jedny kulatiny a ještě k tomu půlkulaté výročí sňatku, vyžaduje to ve většině myslí nějakou tu oslavičku. A ne jinak tomu bylo letos u nás. Byly to dvoje pětačtyřicetiny, jedna sedmdesátka a jednou pětadvacáté výročí svatby. Možná Vás teď napadá otázka: „A to jako všechny vyšlo na jeden měsíc?“. A odpověď zní: „Ne, nevyšlo. Bylo to rozprostřeno ve více měsících, ale slavit jsme se rozhodli jen jednou.“ Je to divné? Jak se to vezme. Když to vezmete tak, že to je oslava pro více lidí, takže tam nebude ten jeden oslavenec, který by se měl cítit výjimečně, jedinečně atd., pak ano, je to divné, ale když to vezmete tak, že všichni oslavenci už jsou dospělí, takže po žádné super oslavě jen pro sebe úplně extra zvlášť netoužili, a že uklízíte pouze jednou a ne čtyřikrát, pak Vám to jistě divné nepřijde.

Světle zelený s květinami

Vzpomínáte na předchozí dort? Tenzdobený živými květinami? Tak si představte, že úplně nezávisle na sobě jsem na tu stejnou oslavu pekla dort ještě jeden. Tento byl ale docela jiný. To už ostatně sami vidíte na fotkách.

Dvoupatrový s živými květy

Když už jsem tedy dospěla k návratu na tento pečením oplývající prostor, dovolte mi, abych se pochlubila tím, co Vám za uplynulé dva měsíce ušlo. Myslím tím samozřejmě z mých pečících kreací. Jen doufám, že Váš zájem neopadl a stále rádi ztratíte chvilku Vašeho času prohlížením si toho, co jsem vytvořila. Pro začátek se chci podělit o dvoupatrový dort zdobený živými květy.

Jak to vypadá, když se mi nedostává pečení a jedny barevné cupcakes

Velikonoce. Těch se týkal poslední příspěvek na mém blogu. A to je sakra frustrující. Když jsem nad tím začala uvažovat, měla jsem slzy v očích. Vážně, bez přehánění. Je mi to fakt velmi líto. Ne, že bych snad bez psaní nemohla existovat, to už bych asi neexistovala (hmm, jak logické), ale bohužel za tu dobu, po kterou jsem nepřispívala svými geniálními články na blog, sem toho ani nic moc extra neupekla. Je to fakt depresivní. Víte, pečení je po hudbě můj největší koníček. Možná i té hudbě začalo velice intenzivně konkurovat, a tak jistě budete chápat, že ta doba, kterou jsem neupekla nic, co by ukojilo mou vypěstovanou touhu po pečení delikatesních famózností, byla skoro až neúnosná.

Extra čokoládový medvídek

Dětský dortík!! A ve tvaru medvídka! To je dort přesně pro mě. Tedy ne na jídlo, samozřejmě, ale je to přesně ten, který mě baví tvořit úplně nejvíce. Navíc, tento měl být extra čokoládový, což bylo o to lepší, protože čokoláda je mooc fajn. A zjištění, že stále existují čokomaniaci jako jste Vy, je poněkud...uklidňující.

Vanilkové cupcakes s jahodovým krémem

Aby těch receptů nebylo málo, přidávám další ze série pečení na oslavu babiččiných narozenin. A protože mou slabost pro cupcaky už asi dobře znáte, tak to bude recept na cupcaky. Tentokrát vanilkové s jahodovým krémem.

Extra čokoládový s kolem

Co může více potěšit čokoholika, než čokoládový dort s čokoládovým krémem, potažený modelovací čokoládou? Možná když si ho peče pro sebe, uznávám, to by asi bylo o něco malinko lepší. Ale i přesto, že nebyl pro mě, jsem z něj měla radost. Když nad tím tak přemýšlím, tak čokoládovější dort jsem snad nikdy nedělala! No vážně. Teda! Jsem docela v šoku.

Pro nastávající maminku

K tomuhle dortu snad ani není nic moc co napsat. Byl pečený ku příležitosti dvacátých pátých narozenin jedné nastávající maminky. Měla jsem nějaké návrhy, ale nakonec jsem si ho stejně udělala tak trošku po svém. Měl být černobílý s takovou tmavě růžovou až burgundy barvou a měl zahrnovat jak narozeniny tak něco symbolizujícího očekávané dítě. A pokud mě znáte, tak už jistě víte, že dětské a miminkovské dorty peču úplně nejraději, takže jsem se opět vyblbla. 😁

20 věcí, které jsem se naučila ve svých dvaceti letech

Další rok za námi. Jsme zase o něco moudřejší, chytřejší a zkušenější. Můj rok 2016 byl docela výživný. Když se ohlédnu zpátky, tak se toho stalo vážně docela hodně. A s potěšením mohu oznámit, že většina z mých zážitků byla pozitivního charakteru. A to je super! Vážně hodně jsem se snažila, abych se dala dohromady, protože konec roku 2015 byl jaksi...náročný. Nyní si myslím, že můžu říct, že se mi to povedlo, a tak jsem si říkala, že bych v dnešním příspěvku mohla lehce zafilozofovat nejen o dortu, ale také o tom, co jsem se v roce svých prvních "cetin" naučila (nejen) o sobě.

...a pak jí upadla ruka

Aaaaaaa jsem zpět. Úplně na začátek Vám všem přeji krásný a úspěšný rok 2017 plný skvělých lidí, zážitků a hlavně požitků z nejrozličnějších dobrot. Buďte optimističtí a snažte se co nejméně stresovat, mějte rádi sebe i ostatní a užívejte života co nejvíce to jde. 😉

A teď už pojďme  polemizovat nad dalším dortem. 

Tučňáci na ledě a boj s čokoládou

Ano, ano, konečně jsem zase mohla dělat dort pro děti. A hlavně s úplně jiným designem, než obvykle. Žádní mimoni ani minecraft, ale tučňáci. Malí, černobílí tučňáci. Navíc nebyl vůbec potažený, což bylo také velmi inovativní, takže tentokrát mi nezbývalo nic jiného, než si jeho tvorbu opravdu užít. A tak se taky stalo!

A tak jsem zase jednou pekla podle předlohy...

A asi jsem byla celkem ráda. Když máte jasnou představu o tom, jak má dort vypadat, je přemýšlení nad ním o něco jednodušší. Přesto se samozřejmě musíte vypořádat s nástrahami osudu. Ne vždy jde všechno totiž udělat přesně tak, jak je to na obrázku. Tedy, možná, že to jde, jenom já se vždy setkám s něčím naprosto nepředvídatelným.