Mimoni po druhé aneb žluté příšerky má každý rád

Mimoni se nějak chytli. Já to chápu. Kdo by je neměl rád. Jsou malí, žlutí a ňuňatí (takový gymplácký slang ;) ). Takže, co se tedy nestalo, jedna z mých spolužaček si přála dortík s mimoni pro svého milého. Takže jsem opět začala tvořit. Bylo to náročné (chtěla jich 18) a možná jsem u toho byla lehce nevrlá (tedy jen první den), takže tímto bych se chtěla omluvit své rodině a především svým bratrům, na které jsem byla asi malinko (ale vážně jenom malinko) zlá.

Dort se celkem povedl, až na ty čísla, ty jsou zatím můj velký nepřítel. Zajímalo by mě, kdo vymyslel, tak fascinující tvar pro osmičku, i když ta jednička taky nic moc. No jo...budu na tom muset zapracovat.