Úplně jednoduchý dort s ne
tak jednoduchými nápisy. To byl požadavek. Nic víc, nic míň. Jediné kritérium
byly dva nápisy, které mi upřímně nedávaly moc smysl, ale byly pravděpodobně
něčím významné pro oslavence. Vlastně, ani nevím, k jaké příležitosti tenhle
dort byl. Teda! Teprve teď mi to došlo. Každopádně, ani to mi nezabránilo ho
upéct.
Byl to další dort na poslední
chvíli. Dozvěděla jsem se o něm dva dny před tím, než měl být odevzdán, což by
asi bylo celkem v pohodě, kdyby:
- venku bylo přijatelnější, čili ne tak šíleně horké, počasí
- se mi vše neničilo pod rukama
- všechno drželo na svém místě
- to nebyl den, na který jsem pekla ještě jeden
dort (ten s jahodami, mimochodem)
A tak tedy místo ideální
konstelace nastalo pár bodů, které zase tolik ideální nebyly a situaci dost
zkomplikovaly. Ale nebyla bych to já, kdybych se zalekla a dort nevytvořila. A
taky, že ne. Jeho velikou výhodou bylo, že neměl být nijak zvlášť zdobený, a
z toho už se dá vytěžit alespoň čas. Čas jsem využila na záchranu roztékajícího
se krému, na opravení popraskané potahové hmoty a hlavně na nápisy. Ach, ty
nápisy. Nedržely, tekly, rozpíjely se, prostě všechno špatně. Mám-li být
upřímná, s nápisy jsem nebyla vůbec spokojená. Na druhou stranu jsem už ze
sebe více dostat nemohla. Tedy mohla, ale asi bych musela celý dort tvořit
úplně od začátku. A na to už jsem sílu fakt neměla.
Pozitivní na tom všem bylo, že
dort se moc líbil. Možná i kvůli tomu, že jsem na něj opravdu neměla moc času.
Kdo ví, ale líbil se. A to je oč tu běží. J
Žádné komentáře :
Okomentovat