Krušné začátky

Tohle je asi první dort po tom, co jsem se rozhodla, že začnu péct tak nějak více, než je zdrávo. Hned první dort a hned jsem si předsevzala, že udělám něco pro začátečníka naprosto nevhodného. Můj tatínek se pro můj nápad péct dorty překvapivě nadchl, a tak mě hned začal "doporučovat" svým známým, za což mu nesmírně vděčím, protože nebýt tohoto prvního dortu, asi bych nikdy nezačala péct takové dorty jako teď. Úkolem bylo upéct něco na oslavu narozenin hned pro 4 taťkovy kolegy.

Nic "jednoduššího" si opravdu nemohli vymyslet. Prostě vše nechali na mně a já měla něco vytvořit...typické, že?? :) Mně to samozřejmě lichotí, když ve mě mají "zákazníci" takovou důvěru, ale znamená to pro mě mnohem větší výzvu protože, co když se zrovna netrefím do jejich vkusu?

Ale je důležité řídit se heslem: "Nikdy se nevzdávej", a tak jsem se pustila do tvorby. Překvapivě byli všichni úplně extrémně nadšení, což do teď nechápu, ale asi za to může můj hrozný perfekcionismus. Prostě, musíte to brát s nadhledem. Trpící figurky se špejlí na nejméně vhodném místě, protože prostě už jsem nevěděla, co udělat aby nepadaly, dvojbarevná tráva, protože jeden z mých báječných příbuzných mi úžasně roztrhl potahovačku, takže bylo třeba ji zakrýt, no a tak dále. Sranda, no.... :)