Food objevy 2015

Už dlouho jsem o článku tohoto typu přemýšlela. Pokaždé, když jsem narazila na nějakou (alespoň pro mou maličkost) novinku, která mě nadchla, jsem tak nějak měla potřebu se o ni s Vámi podělit. Ale pak jsem si to rozmyslela, protože mi přišla hloupost psát o nějaké jedné věci celý článek. Ale drželo se mě to, a nakonec mi přišlo jako dobrý nápad napsat na konci roku takové menší shrnutí o těch opravdu největších zázracích roku.

Vánoce!! Cukroví, cukroví a další cukroví

Jak jsem slíbila, tak konám a sobecky píšu článek o našem cukroví. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, ani to nebude moc sobecké, neboť valnou většinou ho napekla moje mamka. Takže to bude takový článek na její počest. 

Vánoce!! Úžasné pusinky

Konečně, jsem se zase dostala k něčemu zajímavému, co by mohlo obohatit tento blog. Jak jsem totiž již mnohokrát psala, před Vánoci se do kuchyně zas tak moc nedostanu. Dokonce jsem si i říkala, že bych Vám postupně fotila všechno cukroví, které napečeme, ale ihned mě tato myšlenka opustila, neboť těch druhů, řekněme, není málo. Ale o cukroví se ještě jistě rozepíšu v samostatném článku. 

Vánoce!! Rocky Road s vůní mandarinky

Upozornění! Tento článek je zcela nevhodný pro všechny věčné i dočasné dietáře/dietářky. Spadáte-li do jedné z těchto kategorií, měli byste stránku opustit. V opačném případě se autorka článku zcela distancuje od jakýchkoliv následných výkyvů chutí a váhy. 

Děkuji R. :)

Vánoce!! Tající sněhuláci

Doufám, že po minulém příspěvku si nemyslíte, že před Vánoci peče jenom mamka. A pokud ano, tak přesně pro Vás přidávám tenhle další článeček. Je fakt, že klasické cukroví moc nepeču. Ale dost často se stává, že si usmyslím upéct něco neobvyklého. A letos se tím neobvyklým staly tyhle sušenky s efektem tajícího sněhuláka.

Vánoce!! Když mamka peče cukroví

Tak a je to tady se vším všudy. Víte, vánoční období je pravděpodobně jediný čas, kdy moje mamka peče více než já. Vlastně mi skoro přijde, jakoby si tím vynahrazovala to, že celý rok peču téměř jenom já, a tímhle to doháněla. Ale ať je to jakkoliv, já se jí nedivím, že chce péct zrovna cukroví, a že ho peče tolik, protože v tom jsou Vánoce taky hodně super - můžete zkusit opravdu hodně druhů drobného cukroví, aniž byste byli za blázny. Ačkoliv, ani to vlastně není úplná jistota. Je fakt, že na našem stole naleznete takových 20 až 30 druhů (což není tak moc, jak se zdá a za okamžik se dozvíte proč), a když to někomu řeknu, tak se ve většině případů netváří zrovna tak, že by tuto obsesi úplně chápal. Ale co se dá dělat? Vždyť je to v závěru jedno. Nejdůležitější je, mít z toho všeho radost.

                                                                        zdroj: http://glanzbild.blogspot.cz/

Vánoce!! Pomerančové madlenky

S madlenkami se tak trochu roztrhl pytel. Je to, alespoň pro mě, trochu smutné, protože na sdílení tohohle receptu se chystám už opravdu dlouho. A nakonec ho přidávám teď, když o nich píše tolik lidí. Ale nevěšme hlavu, stejně se chci podělit i o svou zkušenost.

Zpátky do léta!!

Tenhle dort se vzhledem k počasí, které dorazilo do našich krajů, může zdát poněkud neobvyklý. Je plný květin a berušek. A byl určen na oslavu prvních narozenin. A víte co?? Úplně mi zvedl náladu. Už jsem se potřebovala zase trochu kreativně vyblbnout, a tak mi tenhle dortík přišel opravdu vhod. 

Vánoce!! Zdobení perníčků a opravdu dobrá zdobící poleva

Do Vánoc nám zbývá něco málo přes měsíc, a tak jsem usoudila, že je čas začít s přípravami. A jak jinak se dovést do vánoční nálady, než pečením něčeho tak typického právě pro toto období roku jako jsou perníčky? Ano, správně, takže jsem se rozhodla upéct perníčky.

Oreo cupcakes s mátovým krémem

Může se to zdát jako ne úplně obvyklá kombinace, ale věřte, že mátová a "oreo" příchuť jdou fakt dobře dohromady. Navíc je všechno propojeno kakaovou příchutí dortíkového těsta, což dovádí výsledný efekt k dokonalosti. 

Co nového v kuchyni - předvánoční nákupy

A je to zase tady.Vánoce se nám neúprosně blíží a z každé výlohy na nás prodejci vytahují co nejlákavější, nejblikavější a nejzářivější "vánoční" poutače. Upřímně, když tohle vidím na začátku září, je mi z toho maximálně tak špatně, ale teď je listopad, a i na mě už pomalu začíná doléhat předvánoční nálada. Jenom se to u mě (a u mé mamky) projevuje malinko jinak, než u ostatních. My dvě totiž jako první nakupujeme novinky do kuchyně, nejlépe pak samozřejmě na pečení. A tento rok tomu nebylo jinak. Dokonce si dovolím tvrdit, že toho bylo mnohem více, než je obvyklé, takže jsem se rozhodla se s Vámi o své radosti podělit a třeba Vás inspirovat na vychytávky, které Vaše pečení vyzvednou o další úroveň výše.

Vafle aneb proč je lepší vstanout brzy

Zasvěcení již pochopili, ostatním se to pokusím vysvětlit. Nedávno jsem se se svými spolužáky bavila o tom, že i o víkendu vstávám raději brzy. Tím brzy nemyslím třeba ve čtyři, ale optimální víkendový čas vstanout je pro mě tak kolem osmé hodiny. Vlastně mi to ani nepřijde nějak brzo, prostě je to takové normální. Mnoha lidem, a to nejen z řad mých současných spolužáků, to přijde zvláštní. Na druhou stranu, já nechápu, jak někdo vydrží spát třeba do jedenácti. Avšak ukázalo se, že lidí spadajících do druhé skupiny, tedy těch, kteří vstávají později, je o něco málo (nebo spíš hodně) více. Překvapivě!! No jooo, cítím se taak výjimečně.

Čokoládové cupcakes s meringue polevou

Mohla jsem je nazvat "Čokoládové cupcakes s pusinkovou nebo sněhovou polevou", ale meringue poleva zní tak nějak zajímavěji, ne? :D Pokud pořád tápete, co to ta meringue poleva je, tak vězte, že je to poleva z vaječných bílků a cukru (celý recept naleznete níže) a je vážně skvělá a také neobvyklá, řekla bych. Ale jistě stojí za vyzkoušení. Chuťově i konzistencí dost velmi připomíná sněhovou náplň do kremrolí nebo roztopené marshmellows. Já jsem ji dělala poprvé a byla jsem z ní převelice nadšená.

Skoro klasika s Oreo sušenkami

Ten název je poněkud zvláštní, uznávám, ale opravdu jsem netušila, jak jinak tenhle výtvor nazvat. Tenhle dort měl být s notičkami, číslicí 17, růžemi a především s Oreo sušenkami. Tohle všechno mu dalo cejch neobvyklosti. Alespoň pro mě. A proč tedy skoro klasika? Když se řekne klasický "old-school" dort, já (a jistě nejsem jediná) si představím dort politý čokoládou, po obvodu posypaný mletými ořechy a ozdobený krémem. A tenhle dort tak na první pohled vypadá.

Miminkovské minicupcaky + mám ty nejlepší zákazníky!!

Konečně!! Další popečeníčko a další příspěvek!! Ani nevíte, jak moc jsem nadšená. Už jsem to prostě potřebovala. Jasně, někde v hloubi mozkových závitů cítím jakýsi tlak svých perfekcionistických a značně "šprťáckých" buněk, které se mě snaží zdeptat a namluvit mi, že ty hodiny, které jsem nad těmito drobnými cupcaky strávila, a že jich nebylo málo, jsem mohla věnovat třeba obecné chemii, ale je mi to jedno. Alespoň zatím. Vím, že zítra toho budu litovat, obzvlášť, když mám před sebou ještě pečení dortu, ale co už. :D

Mimoni číslo 5 (The neverending story)

Byly tady jednou, byly tady dvakrát i třikrát a nakonec dokonce čtyřikrát!! A...chvíle napětí...jsou tu znovu! Ano, ano mluvím o těch famózních žlutých potvorách s tak geniálním názvem. Ale tentokrát to bylo jiné. A to hned z mnoha důvodů (dobře...vlastně asi jen ze tří).

Zdravě jíst nebo zdravě žít?

Tahle otázka zní možná pro mnoho z Vás absurdně. Řeknete si asi: "Doplním zdravou výživu o nějakou tu fyzickou zátěž, a je to přeci zdravý život." Ale je to opravdu tak? O tom, že značnou míru v oné honbě za zdravým životem jistě má i psychická vytíženost tady ale jistě psát nemusím, to je další jasná věc. Já bych se chtěla pozastavit právě u "zdravého jídla" (jak jinak).

Mnoho lidí o mě tvrdí, že jím přehnaně nebo docela hodně (když nechtějí být úplně extremističtí) zdravě. Ale já jejich názor nesdílím. To, že jím hodně ovoce, zeleniny, nevyhýbám se suchým plodům nebo bezlepkovým obilovinám a naopak se snažím vyhýbat pšenici ještě neznamená, že je má strava nutně škatulkovaná do dvousloví "zdravá výživa". Já bych tomu spíš říkala stravovací otevřenost. Pro objasnění tohoto slovního spojení budu dále pokračovat v bodech. ;)

                                                                                  zdroj:europeancoolerair.com

Teplé čokoládové dortíky

A je tu další mooc čokoládový receptík. Původně jsem uvažovala o tom, že ho nazvu "čokoládové soufflé". Jenže pak mi došlo, že pod pojmem soufflé si asi většina lidí představí takovou tu mňamku, do které když zajedete lžičkou, vyteče Vám tekutá čokoláda. Takové soufflé s tekutým prostředkem jsem měla jednou, a musím uznat, že to byla paráda. Smutné na tom ale je, že jsem recept na něj z nějakého zvláštního důvodu asi ztratila (?), a od té doby pátrám po takovém, se kterým bych dosáhla obdobného výsledku. Zatím marně. Ale nesmutněme. Prozatím si vystačím s tímhle neméně geniálním zázrakem.

Podzim je tady!!

Znám mnoho lidí, kteří nemají rádi podzim. Je to dost zvláštní, myslím si, neboť těch, kteří toto roční období naopak rádi mají, je, alespoň co jsem postřehla, mnohem méně. Na jednu stranu to chápu. Přece jen se nám pomalu ale jistě ochlazuje, musíme přihazovat čím dál více vrstev oblečení, občas nám zaprší a sem tam dost zafouká... Jasně, všechno má svá pro i proti. Docela často mi ale přijde, že valná většina lidí se snaží vidět pouze ty záporné stránky věci. A tak se dnes podíváme na ty kladné stránky podzimu. (Protože hledat pozitivní stránky já mám ráda.)

Zbytky + školní (ne)radování

Pamatujete na poslední dort s kytičkami?? Doufám, že ano, ale pokud ne nebo byste si jej jen chtěli připomenout, klikněte sem. Proč o něm ale hned na začátku píšu? Je to zcela jednoduché. Víte, když vytvářím dorty jako byl tento, většinou si věci, které mají být nahoře (v tomhle případě kytky, jindy třeba mimoně, traktor nebo mnoho jiných maličkostí) připravuji dopředu. A protože já jsem člověk, který nemám moc odhad na kvantitu, tak to většinou dopadá tak, že vytvářím-li právě něco drobného ve větším množství, vyskytnou se pak v kuchyni nějaké ty zbytky. A tak tomu bylo i v tomto případě. Většinou je někdo (můj bratr) prostě sní, ale tentokrát a) nebyl doma a b) mi zbylo těch kytiček opravdu dost, a tak přišlo mojí mamince škoda je všechny naházet do chřtánu tak nenasytného tvora, který by nejraději pořád jedl.

Jablečno-karamelový koláč

Tak i září se nám nachýlilo ke konci, a pro mě a mnoho dalších to znamená začátek školy. Bohužel pro mě, také krok do nového. Anooo, v tomhle jsem taky hrozná a divná a nevím, co ještě. Jednou to se mnou nějaký parťák do života bude mít fakt těžké.  A tak jsem se na konci svého volna začala dosti věnovat pečení. Je to jedna z věcí, která mě dokáže uklidnit, ale to asi není nic šokujícího, když Vám o pečení tak často píšu. 

Květinový kruh k osmdesátinám

Další květinový dort!! Joo, tohle mě fakt baví. Úplně se na těch kytkách dokážu vyřádit. A ačkoliv to občas není úplně jednoduché a je to pěkně titěrná práce, je to prostě úplně super. Já vím, že se opakuji, ale nemůžu si pomoct. Tohle mě opravdu velmi baví. 

One Direction cake!

Když jsem se dozvěděla, jaký dort mám tentokrát upéct, vůbec jsem nevěděla, jak zareagovat. Víte, já nejsem úplně fanda takových těch boy bandů právě typu One Direction. Na druhou stranu to bylo zase něco zcela nového a jiného. Dalo mi celkem zabrat, než jsem si dala dohromady, jak to celé vytvořím, ale nakonec myslím, že se mi dort celkem povedl. A i kdyby ne, tak na ty podpisy jsem opravdu hrdá. Až jednou budu zoufale nezvládat studium na vysoké škole, dám se na dráhu padělatele podpisů. :D

Včelka Mája a její jmenovci

Hned na úvod bych chtěla shrnout událost,  pro níž byl tento dort vytvořen. Mělo by Vám to dopomoct k pochopení toho, proč je na něm Včelka Mája, její jméno a dvacítka.

Mamka má narozeniny!!

"Jéé, ten je hezký. Ale mohlo tam být víc kytiček" 

Tak tohle je přesně ten důvod, proč zavděčit se rodině je poněkud komplikované. Vždycky si najdou něco, co by mohlo být jinak nebo lépe nebo třeba obojí. Ale s tím má, myslím si, zkušenosti snad každý z nás. Ale péct pro rodinu má i svá pozitiva. Tak třeba, můžete si trošku zaexperimentovat, a víte, že když se vše nepovede úplně podle vašich představ, tak možná budou trošku zklamaní, ale neomlátí Vám dort o hlavu a ani Vás nepošlou do ne moc slušných končin. To nemůžou. Přece jen, jsou Vaše rodina.

What's new in my delicious world II - rekordní srpen

Prázdniny se nám skoro naklonily ke konci. Teda, jasně, škola mi má začít až ke konci září, ale přece jen už jsem téměř ve finále mého nejdelšího volna. Je to smutné, je to deprimující, je to stresující a je to velmi strašidelné. (Už jsem říkala, že jsem šílený stresař??) Ale tím Vás nechci zatěžovat, a proto se raději ohlédnu za báječným srpnem.

                                     zdroj: etsy.com

Homemade Oreo

Tak na začátek - věděli jste, že existuje asi tak miliarda různých příchutí Oreo sušenek, mezi nimiž nechybí takové skvosty jako cheesburger, ramen nebo meloun?? (Dobře, meloun možná zní normláně, ale představte si Oreo sušenku s melounovou náplní. Nevím, jak Vy, ale já bych to asi moc nedocenila.) Mou maličkost toto zjištění překvapilo. Respektive to, že je mnoho příchutí, které u nás nemáte žádnou šanci sehnat jsem věděla, ale že budou až tak šílené, to mě překvapilo.

Moje experimenty - domácí lístkové těsto

Musím říct, že srovnám-li mé nadšení z domácího lístkového těsta a první pohledem na upečený korpus na puntíkovanou roládu, je to až hanebné, ale roláda jednoznačně vítězí. Vlastně, kdyby mě někdo viděl jak vykřikuji slova bezmezného nadšení a tančím kolem kuchyňské linky, asi by si o mé osobě nevytvořil zrovna valné mínění. Ale vraťme se k tomu, oč tu běží. A tím je domácí lístkové těsto. 

Puntíkovaná roláda

To si tak jednou přijdete večer domů po skvěle stráveném odpoledni a na kuchyňské lince objevíte mísu plnou červeného rybízu. No není to paráda? No jistě, samozřejmě, že je. Když jsem to zpozorovala, hned jsem věděla, že musím něco rybízového vytvořit. A tak jsem začala přemýšlet. Obyčejní lidé tráví večery sledováním televize nebo užíváním si někde venku s přáteli, ale já ne. Já raději strávím několik hodin hledáním inspirace pro pečení. Jo jo, to jsem hold celá já. :D

Brownie cookies + letní depky

Jako obvykle při pozdním létě na mě přišla nějaká ta psychická slabost. Má přijít nová škola, spousta nových lidí a vlastně spousta všeho nového. Jistě, normální člověk by se na všechno tohle nesmírně těšil, ale jak jsem již párkrát naznačila, já zase tak úplně normální nejsem. Tedy, teď nechci, aby to vyznělo tak, že jsem nějak psychicky nemocná - to věru nejsem. A kdokoliv by Vám kdykoliv tvrdil něco jiného, lže. ;) 

Květinový košík

A je tady další dortík. Tentokrát tak jak to mám ráda - s květinami. A musím říct, že s výsledkem jsem byla spokojená. Vytvořila jsem košíkový efekt. Nebo, alespoň jsem se o to pokusila, tak snad to košík alespoň připomnělo. Nahoru jsem posadila několik kopretin a tři žluté růže a doplnila hodně hodně zelenými lístky. Ale aby toho nebylo málo, konec vytvořily malinké sedmikrásky a tři malé berušky. Prostě takový vyletněný dortík. 

Teď už mi nějak dochází slova. To bude tím horkem. :D Takže si jen prohlédněte fotografie a já doufám, že i Vám se bude můj výtvor líbit.

Domácí borůvkovo-mátová limonáda

Letošní horka jaksi ne a ne nabrat konce. A protože je třeba doplňovat mnoho a mnoho tekutin, přišla jsem na tuhle boží borůvkovo-mátovou limču. Sice, je to další borůvkový recept, ale snad mi to odpustíte. Navíc, jeto fakt mňamka. A opět úplně jednoduchá.

Super jednoduchá domácí zmrzlina

Tím super jednoduchá, mám na mysli fakt úplně nejvíc jednoduchá. Teda, je pravda, že neznám úplně všechny postupy příprav zmrzlin v domácím prostředí, ale tenhle způsob zvládne snad úplně každý. A nepotřebujete zmrzlinovač! Asi před měsícem jsem zkoušela klasickou zmrzlinu, ale bez zmrzlinovače a její přípravou jsem strávila opravdu celý den, protože se musela co půl hodiny v mrazáku promíchávat, aby se předešlo vzniku nežádoucích krystalků ledu, ale přesto se mi tam ty zatracené krystalky vytvořily. Nebylo to sice tak špatné, chuťově byla naopak geniální, ale jistě chápete, že když už něco tvoříte celý jeden dlouhý den, tak už od toho taky očekáváte jen to nejlepší. 

Mimoni IV - tohle už tu dlooouho nebylo!

"Pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda..."

Tak ani odříkání těchto slov mi nepomohlo od naprostého šílenství a nalézání mých stinných stránek při vytváření těch žlutých, ošklivých, šíííleně oblíbených postaviček. Ano, ano, mám na mysli mimoně. A moc mi nepomohl ani fakt, že jsem je tvořila už tady, tady a tady. Ale neberte to negativně, je naprosto pochopitelné, že je všichni tak milují. Jsou malí, mluví takovou tou zvláštní mluvou a prostě jsou jistě děsně rozkošní. A!! Zaslechla jsem, že je o nich celý jeden nový film. Pro upřesnění - neviděla jsem ho a ani to neplánuji. Ne, že bych snad neměla ráda animáky. Jenom po těch hodinách strávených nad linkou se zády ohnutými v nepříliš pohodlném úhlu, abych vytvořila dalších 13 mimoňů, nemám tu potřebu se na ně ještě dívat v televizi.

Pohankové palačinky

Pamatujete na domácí nutellu? Já jsem po jejím vytvoření byla fakt nadšená, a tak jsem se jednoho dne po její výrobě vzbudila a dostala chuť vytvořit si snídani s něčím, co ji bude obsahovat. Nejjednodušší mi v tu chvíli přišly palačinky. Ale jak jsem se už párkrát zmiňovala, ráda si vařím tak trošku zdravějším způsobem, který zahrnuje co největší vynechání pšeničné mouky. Jasně, zní to jako hloupý vtip, přihlédneme-li k tomu, že tenhle blog je hlavně a především o pečení a to povětšinou právě z pšeničné mouky, ale já to taky neberu úplně striktně. A navíc, nikdo netvrdí, že sním všechno, co napeču. :)

Oggy a škodíci ("švábi" - pro starší generace)

Myslím, že tenhle animovaný seriál zná snad úplně každý. A to "každý" myslím fakt doslova, protože jak jinak si vysvětlit to, že když jsem vytvářela postavičky na tenhle dort, přišla ke mně babička a říká: "To jsou ti skřeti, co jsou ráno na Primě!" V tu chvíli jsem nevěděla, co jí na to říct, a tak jsem se jen začala smát. Ale taky mě to dost potěšilo. Alespoň jsem měla důkaz toho, že jde poznat, oč jsem se snažila. A to jistě každý, kdo se zrovna nevěnuje nějaké extra abstrakci, uzná.

Domácí nutella

Ach můj bože!!! Tohle mě naprosto dostalo. Už pěkně dlouho jsem se od nutelly držela zpátky. Docela dost mě totiž odrazovalo její složení - cukr, cukr, cukr a pak něco málo navíc. To já zrovna dvakrát nemusím. Ale přece jen je nutella natolik geniální pomazánkou, že její chuť nezapomenete. A má ji rád snad každý. Já osobně jsem ji vždycky milovala na palačinkách. No jooo, to byla slast. Ale, jak jsem již napsala, už pěkně dlouho jsem nutellu neměla.

Rodinné soužití + borůvkové muffiny

Je tak šílené horko, že se mi roztéká voděodolná řasenka a já se přesto dobrovolně v den, kdy jsem dostala volno, snažím zasytit svou touhu po pečení. Jsem fakt magor, říkám si. Ale s tím už jsem jakžtakž smířená. A hlavně, nějak se prostě zabavit musím. Zjistila jsem, že mít brigádu má i jednu obrovskou výhodu. Nenudíte se. Jistě, možná neděláte úplně Váš "dream job", ale prostě máte co dělat. 

Tartaletky s vanilkovým krémem

I o tartaletkách už byla na tomto blogu zmínka. Ano, je to tak a já jsem si toho vědoma. Ale protože si stále stojím za tím, že tartaletky patří mezi naprosto geniální dezerty, jsou tu opět. A tentokrát v ještě lepší podobě. Plné vanilkového krému, který je, alespoň pro mě, dosti neobvyklý a ovoce. 

Snídaňová mánie + smetanové lívanečky

Miluju dlouhá rána. Tím mám na mysli rána, kdy vstanete, v klidu dojdete do kuchyně, nachystáte si nějakou super snídani, uvaříte hrnek kafe, a pak dlouho vychutnáváte všechny ty ranní slasti. O to horší je pak pro mě přechod do pracovního týdne, kdy mám na celý ranní rituál jen velmi málo času. Ale i s tím už jsem se naučila žít. Aspoň je pak o důvod víc těšit se na volný den (nebo alespoň ráno). 

Střípky z lesů

Sama sebe považuji za městskou holku. Zní to dost povrchně, já vím, ale musíme si říct na rovinu, žije-li člověk nějakých 17 let ve městě, podepíše se to na něm. Neříkám, že by mi život na vesnici nevyhovoval, ale má to stejně jako všechno ostatní na tomhle světě svá negativa. Tak ku příkladu výměna bytu za dům je naprosto jedinečná výhoda. Ještě ke všemu, když byt, ve kterém jste ta dlouhá léta bydleli, ležel v domě na přeplněném sídlišti, které se stalo útočištěm mnoha pofiderních společenstev a obyvatel. Co mě naopak dost frustruje je to odříznutí od lidí a civilizace. Ne že bych snad potřebovala denodenně obrážet nákupní centra a každý večer chodit do baru za zábavou, to ne. Spíše naopak. Ač mi není mnoho let, mám ráda takový ten klidnější způsob života. Ale stejně. Občas mám chuť jen tak vyrazit do města na kafe, posedět s kamarádkami, dozvědět se nové drby :D  a povykládat o všech nových i starých zážitcích. Tohle je něco, co se mi tam, kde teď bydlím stát nemůže. 

                                                                                                                           zdroj: hud.ac.uk

Nepojmenovatelný dort + další změna

Neustále mě to překvapuje, ale přitom se mi to děje tak často. Po minulém článku, kde jsem líčila, jak trávím prázdniny doma, se opět mnoho věcí změnilo. Takže já, i přestože jsem mnoha lidem tvrdila, že brigádu nemám a ani neplánuju mít, jsem já samozřejmě začala brigádničit. Ale na mou obhajobu - nebylo to plánované. Přišlo to tak nějak z čista jasna, ze dne na den, a vlastně jsem nikdy netvrdila, že brigádu vyloženě nechci. Takže je to tak, začala jsem pracovat. Nicméně, hned po prvních pár dnech si dávám menší pauzu, neboť odjíždím na dovču. 

What's new in my delicious world

Čas letí tak neúprosně, že první měsíc mých pomaturitních prázdnin je zdárně za mnou. Tedy, jestli zdárně, to je otázka. Nestalo se nic moc zvláštního. Nezachránila jsem žádný ohrožený druh, nerozšířila svět o žádný nový objev, neobjela půlku světa (vlastně ani nějakou menší část), ani nevynalezla nový, nejlepší druh čokolády. Mé prázdniny jsou naplněny "jen" volným časem stráveným doma nebo na relativně malém území v blízkosti mého domova, kde si užívám chvíle se svou rodinou a přáteli. Nic víc, nic míň, ale  víte co? Mně to vyhovuje. Myslela jsem, že budu mít pocit zbytečnosti, protože moc nemám ráda nic nedělání, ale fakt se snažím, a tak se mi ono nic nedělání zatím vyhýbá. 

                                                                          zdroj: alwaysfoodie.com

Roláda alá Mojito

Tohle už jsem chtěla spáchat hoodně dlouho. Tedy, abych byla přesná, finální podoba celé věci mě zase tak dávno nenapadla, ale moc dlouho jsem chtěla nějakým způsobem zakomponovat ten tolik oblíbený letní drink - mojito. Kdysi už jsem dělala mojito cupcaky, které byly docela oblíbené, ale vzhledem k tomu, že cupcaky peču pořád, chtěla jsem tentokrát stvořit něco trošku jiného. A pak mě to napadlo...

"Cheescake" vs. "Cheespie"

A v tuhle chvíli si asi myslíte, že jsem se zbláznila. No, nebudu Vám tvrdit, že jsem úplně normální, ale na blázna jsem to snad ještě nedotáhla. I když...

Každopádně, proč jsem zvolila takový titulek? Důvod je úplně prostý. Přiblížil se konec školního roku. Tedy, škola mi skončila už dávno, ale pořád jsem chodila do hudebky hrát na flétnu. A bohužel letos pro mě skončila nejen střední škola, ale také hudební škola, protože už jsem prostě stará. :D A já jsem byla toho názoru, že má skvělá paní učitelka si zaslouží, abych se jí nějak odvděčila. Samozřejmě za nějakých jedenáct let výuky se jen těžko odvděčuje, ale chtěla jsem jí dát alespoň malinko najevo, jak moc si vážím času, který mi věnovala, protože to pro mě opravdu mnoho znamená. Samozřejmě si možná říkáte, že bych měla spíše poděkovat svým rodičům za to, že mi hudebku celé ty roky platili, za to jsem jim samozřejmě taky nesmírně vděčná a oni to ví... Navíc je vídám a budu vídat pořád, takže k odvděčení se jim bude ještě mnoho příležitostí (tak třeba dnes jsem žehlila, pokud to čteš, mami ;) ).

Jak to všechno začalo

Tenhle článek bude další z těch povídacích. Myslela jsem, že by bylo docela fajn sdělit Vám, jak jsem začala péct a jak jsem se dostala až k blogování. Neříkám, že je to velká historie něčeho fantastického. Je to jen velká část mého života a já jsem tak nějak dospěla k tomu, že je-li zde někdo jako pravidelný čtenář mého blogu, mohlo by ho třeba zajímat, jak to všechno začalo. O několika bodech celého tohohle příběhu už jsem se asi zmiňovala, ale kdybych je přeskočila, vynechala bych mnohé důležité návaznosti.

Jahodové tiramisu

Léto a jahody prostě patří k sobě. A protože jich u nás v jeden moment bylo relativně hodně, nezbylo než vymyslet, co s nimi. Je to divné, ale jen tak už na ně nikdo neměl chuť. No a jelikož jsme narazili na mascarpone, byla volba jasná. Jahodové tiramisu bylo (zatím v našich myšlenkách) na světě. 

Promoce

Konečně. Další dortík!! Už je to, alespoň na můj vkus, docela dlouho, co jsem pekla nějaký dort. Vlastně to mělo své důvody. Raději jsem upřednostnila maturitu a učení na ni, než pečení. Zní to docela hrozně, ale co se dalo dělat. Maturita pro mě byla v posledních měsících vrcholkem priorit. Teď už ale k onomu dlouho očekávanému dortu. 

Klasické anglické scones

Sotva jsem dopsala předešlý článek, napadlo mě to. Asi jsem se potřebovala vypovídat ze své krize fantazie a inspirace, aby mě něco znovu napadlo. Takže jsem zpět a doufám, že už mi to vydrží. Vlastně mě toho napadlo více. Tomuhle říkám - ironie osudu.

Tvůrčí krize

Tak jsem odmaturovala, a teď mám prázdniny! Překvapivé, já vím... Myslela jsem si, bůhví jak to nebude super. Skoro čtyři měsíce prázdnin. Zní to fantasticky, že? Ale realita mi přijde trochu jiná. Ne, že bych se nudila, to zajisté ne, ale prostě pořád mám takový pocit....zbytečnosti? Ano, možná bych to nazvala takhle - zbytečnost.

                                                                                       zdroj: cupegraf.com