Pečení do půl jedenácté

Samozřejmě do půl jedenácté večer!! Já vím, že teď si mnozí řeknou: "Vždyť to je úplně v pohodě, to já jsem v největším rozletu!" Jenže já nejsem. Asi takhle: vstávám v 5 ráno, protože bydlím docela dost daleko od školy. A jsem prostě ranní ptáče. (I kvůli tomu mám trošku strach z toho, že bych náhodou maturovala odpoledne. (jen tak mimochodem) :) Odpoledne už mi to moc nemyslí)

Fotka nic moc (krásně na ní jde vidět ta "rovnost" střech, ale aspoň něco :D

Tartaletky na mnoho způsobů

Mám hrozně ráda takové druhy mňamek, které se dají obměňovat a dělat na mnoho způsobů. Jedním z nich jsou nepochybně tartaletky. Poprvé jsem je upekla v době svého asi největšího čokoholismu (který už naštěstí odezněl). Tehdy jsem pátrala po všem, co obsahovala čokoládu a moc mě zaujal recept na čokoládové tartaletky od Foodloverky. Takže jsem se do nich dala a sklidily nejen u mě velké nadšení. Od té doby jsem je obměňovala mnoha způsoby. Už byly pudinkové, borůvkové, ovocné, ... . Ale pro tentokrát jsem zvolila klasické (teda alespoň pro mě kalsické) - čokoládové.

Světle růžové se špetkou Valentýna

Takže na začátek, Valentýn moc nemusím. Ano, možná to tak mají všichni nezadaní lidé, ale přesto. Přijde mi, že je kolem něj zbytečný humbuk. Každopádně, jsem holt romantik, takže i na tomhle "monstrózním" dni jsem našla něco milého a hezkého.

Sladká kuchařka Jamieho Olivera

Tentokrát to bude o mém dalším super pekařském objevu. V jistém časopise jsem si všimla malinkaté reklamy na novou kuchařku z edice FOODTube Jamieho Olivera. Samozřejmě se jednalo o Sladkou kuchařku (co jiného byste ode mě čekali) od autorky Jemmy Wilson. Nějakou dobu mi ta knížka ležela v hlavě, až jsem se konečně a definitivně rozhodla udělat si v předmaturitním stresovém období radost a koupit si ji. Ano, rozhodovala jsem se víceméně podle obalu a jména Jamie Oliver, protože to je vážně frajer a myslím, že ten by něco špatného asi nevydal. V knihkupectví jsem ji lehce prolistovala a věděla jsem, že to je můj osud. :)

Selfish one

Konečně jsem si udělala radost a stvořila dortík podle mého (a pouze mého) přání. Měla jsem narozeniny, a tak jsem samozřejmě už trošku dopředu přemýšlela, jak ho udělat. Letos bylo mou obrovskou výhodou, že bratr už dort měl. Nemusela jsem se tedy zabývat tím, že by na něm měly být prvky pro nás oba (případně něco neutrálního). Takže tentokrát to byl prostě dort jenom pro mě a taky jsem si jeho výrobu patřičně užila.