čtvrtek 25. června 2015

"Cheescake" vs. "Cheespie"

A v tuhle chvíli si asi myslíte, že jsem se zbláznila. No, nebudu Vám tvrdit, že jsem úplně normální, ale na blázna jsem to snad ještě nedotáhla. I když...

Každopádně, proč jsem zvolila takový titulek? Důvod je úplně prostý. Přiblížil se konec školního roku. Tedy, škola mi skončila už dávno, ale pořád jsem chodila do hudebky hrát na flétnu. A bohužel letos pro mě skončila nejen střední škola, ale také hudební škola, protože už jsem prostě stará. :D A já jsem byla toho názoru, že má skvělá paní učitelka si zaslouží, abych se jí nějak odvděčila. Samozřejmě za nějakých jedenáct let výuky se jen těžko odvděčuje, ale chtěla jsem jí dát alespoň malinko najevo, jak moc si vážím času, který mi věnovala, protože to pro mě opravdu mnoho znamená. Samozřejmě si možná říkáte, že bych měla spíše poděkovat svým rodičům za to, že mi hudebku celé ty roky platili, za to jsem jim samozřejmě taky nesmírně vděčná a oni to ví... Navíc je vídám a budu vídat pořád, takže k odvděčení se jim bude ještě mnoho příležitostí (tak třeba dnes jsem žehlila, pokud to čteš, mami ;) ).


Teď tedy zpět k příběhu onoho cheescaku/cheespie (nehodící se škrtněte). Vím, že má paní učitelka má moc ráda ovocné, lehké dorty, ne moc sladké, a tak má volba padla právě na cheescake. Nakoupila jsem vše potřebné a dala se do výroby. V hlavě jsem měla jasnou představu o takovém tom krásném vysokém a nadýchaném cheescaku s ovocem nahoře. A taky jsem myslela, že množství ingrediencí, které mám mi tu představu umožní dovést až do reálné podoby. To se, jak jste si už asi domysleli, nestalo. Z mého snažení vzešlo poněkud nízké něco. Proto jsem silně začala uvažovat nad pojmenováním "cheespie". No uznejte, je to mnohem výstižnější. Mimochodem, kdybyste si řekli, že to byla katastrofa a měla jsem začít od začátku, vyvedu Vás z omylu. Nejen já, ale také osoba, pro níž byl tento cheespie určen, tedy ta nejlepší učitelka hry na příčnou flétnu, jsme tenhle rozměr ocenily více než klasický vysoký cheescake. Byl menší a přesto velmi sytý, a dovolím si tvrdit, že i velmi chutný. Nakonec jsem ho ozdobila jahodami a ostružinami a super! Byla jsem nadšená jak já, tak paní učitelka. Účel byl splněn a já jsem ráda, že cheespie udělal radost. 


Hraní na flétnu se stalo jednou z největších součástí mého života. Neříkám, že to bylo vždy jednoduché, spíše naopak, ale ta dřina a píle se vyplácí. A hlavně, nemusíte být Mozart, stačí, když máte hudbu rádi a hrajete od srdce. Na tom podle mě záleží nejvíce. 

A zde pro všechny milovníky hudby jedna inspirační píseň: https://www.youtube.com/watch?v=7xSXZS_7x8k

PS: Nějak jsem neměla čas, abych cheespie alespoň na své poměry hezky vyfotila, a tak jsem musela fotit v kufru auta. Takže to berte jako takové ilustrační fota. :D


Žádné komentáře :

Okomentovat