"Pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda, pečeš ráda..."
Tak ani odříkání těchto slov mi nepomohlo od naprostého šílenství a nalézání mých stinných stránek při vytváření těch žlutých, ošklivých, šíííleně oblíbených postaviček. Ano, ano, mám na mysli mimoně. A moc mi nepomohl ani fakt, že jsem je tvořila už tady, tady a tady. Ale neberte to negativně, je naprosto pochopitelné, že je všichni tak milují. Jsou malí, mluví takovou tou zvláštní mluvou a prostě jsou jistě děsně rozkošní. A!! Zaslechla jsem, že je o nich celý jeden nový film. Pro upřesnění - neviděla jsem ho a ani to neplánuji. Ne, že bych snad neměla ráda animáky. Jenom po těch hodinách strávených nad linkou se zády ohnutými v nepříliš pohodlném úhlu, abych vytvořila dalších 13 mimoňů, nemám tu potřebu se na ně ještě dívat v televizi.