Mimoni číslo 5 (The neverending story)

Byly tady jednou, byly tady dvakrát i třikrát a nakonec dokonce čtyřikrát!! A...chvíle napětí...jsou tu znovu! Ano, ano mluvím o těch famózních žlutých potvorách s tak geniálním názvem. Ale tentokrát to bylo jiné. A to hned z mnoha důvodů (dobře...vlastně asi jen ze tří).

Zdravě jíst nebo zdravě žít?

Tahle otázka zní možná pro mnoho z Vás absurdně. Řeknete si asi: "Doplním zdravou výživu o nějakou tu fyzickou zátěž, a je to přeci zdravý život." Ale je to opravdu tak? O tom, že značnou míru v oné honbě za zdravým životem jistě má i psychická vytíženost tady ale jistě psát nemusím, to je další jasná věc. Já bych se chtěla pozastavit právě u "zdravého jídla" (jak jinak).

Mnoho lidí o mě tvrdí, že jím přehnaně nebo docela hodně (když nechtějí být úplně extremističtí) zdravě. Ale já jejich názor nesdílím. To, že jím hodně ovoce, zeleniny, nevyhýbám se suchým plodům nebo bezlepkovým obilovinám a naopak se snažím vyhýbat pšenici ještě neznamená, že je má strava nutně škatulkovaná do dvousloví "zdravá výživa". Já bych tomu spíš říkala stravovací otevřenost. Pro objasnění tohoto slovního spojení budu dále pokračovat v bodech. ;)

                                                                                  zdroj:europeancoolerair.com

Teplé čokoládové dortíky

A je tu další mooc čokoládový receptík. Původně jsem uvažovala o tom, že ho nazvu "čokoládové soufflé". Jenže pak mi došlo, že pod pojmem soufflé si asi většina lidí představí takovou tu mňamku, do které když zajedete lžičkou, vyteče Vám tekutá čokoláda. Takové soufflé s tekutým prostředkem jsem měla jednou, a musím uznat, že to byla paráda. Smutné na tom ale je, že jsem recept na něj z nějakého zvláštního důvodu asi ztratila (?), a od té doby pátrám po takovém, se kterým bych dosáhla obdobného výsledku. Zatím marně. Ale nesmutněme. Prozatím si vystačím s tímhle neméně geniálním zázrakem.

Podzim je tady!!

Znám mnoho lidí, kteří nemají rádi podzim. Je to dost zvláštní, myslím si, neboť těch, kteří toto roční období naopak rádi mají, je, alespoň co jsem postřehla, mnohem méně. Na jednu stranu to chápu. Přece jen se nám pomalu ale jistě ochlazuje, musíme přihazovat čím dál více vrstev oblečení, občas nám zaprší a sem tam dost zafouká... Jasně, všechno má svá pro i proti. Docela často mi ale přijde, že valná většina lidí se snaží vidět pouze ty záporné stránky věci. A tak se dnes podíváme na ty kladné stránky podzimu. (Protože hledat pozitivní stránky já mám ráda.)

Zbytky + školní (ne)radování

Pamatujete na poslední dort s kytičkami?? Doufám, že ano, ale pokud ne nebo byste si jej jen chtěli připomenout, klikněte sem. Proč o něm ale hned na začátku píšu? Je to zcela jednoduché. Víte, když vytvářím dorty jako byl tento, většinou si věci, které mají být nahoře (v tomhle případě kytky, jindy třeba mimoně, traktor nebo mnoho jiných maličkostí) připravuji dopředu. A protože já jsem člověk, který nemám moc odhad na kvantitu, tak to většinou dopadá tak, že vytvářím-li právě něco drobného ve větším množství, vyskytnou se pak v kuchyni nějaké ty zbytky. A tak tomu bylo i v tomto případě. Většinou je někdo (můj bratr) prostě sní, ale tentokrát a) nebyl doma a b) mi zbylo těch kytiček opravdu dost, a tak přišlo mojí mamince škoda je všechny naházet do chřtánu tak nenasytného tvora, který by nejraději pořád jedl.