pátek 29. ledna 2016

Dřevěný dort aneb jak si jednoduše zkomplikovat život

Občas se sama sebe musím zeptat, proč si všechno tak perfektně komplikuji. Vážně začínám uvažovat o tom, že to je nějaký můj osobní talent. Teda talent, to je asi dost zvláštní slovo, jenže mě jiné opravdu nenapadá. K této skvělé vlastnosti si přidejte počínající nemoc, přibližně 3 hodiny spánku a naprostou absenci fantazie a z pečení dortu může vzejít jedině katastrofa. Dokonce jsem uvažovala, že se o tomto dortu na blogu ani zmiňovat nebudu, protože se mi ani fotit nedařilo (takže se mooc omlouvám za fotky), ale pak jsem si uvědomila, že žádný učený z nebe nespadl, a navíc by můj příběh mohl být pro některé úsměvným. A udělat někomu lepší den, to je přece záslužné, ne?


Po dlouhé době jsem měla péct dort na oslavu narozenin. Tentokráte padesátých narozenin známého mých rodičů, otce jedné z mých nejlepších kamarádek a také nadšence do koní. Upřímně jsem od začátku věděla, že to bude docela hodně komplikovaná záležitost. A to už z jednoho velmi prostého důvodu - naprosto jsem netušila, jak ho vytvořím. Nenapadalo mě fakt nic použitelného na tuto příležitost. Už jsem byla opravdu hodně, hodně, hodně zoufalá. Pak jsem ale jednou byla navštívit právě tu kamarádku, která má tu čest být dcerou oslavence a samozřejmě jsem se jí se svým zoufalstvím svěřila. A pak najednou, jako blesk z čistého nebe jsme procházely kolem regálu s mnoha poháry, které její tatínek získal za léta závodění koňských spřežení. Ano, teď už je Vám to asi jasné, rozhodla jsem se udělat dort ve tvaru poháru. 


Nebudu Vám lhát, stálo mě to značné přemlouvání sebe sama, protože vím, že fakt nerada tvořím velké dorty ve tvaru "něčeho". Stokrát raději si vyhraji se všemi těmi maličkostmi na dortu, než do nekonečna vyřezávat z korpusu ten správný tvar. Sice jsem se nakonec přemluvila, ale nakonec se mé obavy splnily. Pravděpodobně celé pohromě pomohly i výše zmíněné komplikace v podobě nespavosti a ne úplně dobrého zdravotního stavu, ale důvody jsou v závěru vlastně úplně jedno. Takže potom, co jsem dort dvakrát seřezávala, x-krát přetírala krémem, třikrát potahovala, protože to prostě nešlo, jsem ho úplně změnila, neboť se mi vážně nelíbil, dokonce se mi hodně nelíbil. A tak jsem tedy dvě hodiny před dead line odvozu dortu improvizovala a vymyslela dort jiný. 



Závěrečný vzhled vidíte na fotkách. Jedno patro z původního konceptu jsem zcela odřízla, druhé přebarvila, vytvořila efekt pseudo dřeva a doplnila o stužku, podkovu a jméno oslavence. Zcela jistě se mi v závěru líbil více než původní dort, ale přesto jsem z něj tak nějak zklamaná. Asi to celé mohlo dopadnout jinak, ale nechci se úplně sklánět do pesimistických rozmýšlení. Situace nakonec vlastně byla relativně zachráněna, takže zabývat se tím, jak by to celé mohlo dopadnout nebýt mých naivních úmyslů nad "pohárovým" dortem, je dle mého názoru nyní už zbytečné, takže si místo toho raději půjdu dát další zázvorový čaj. :)


Všechny dorty si můžete prohlédnout zde :)

2 komentáře :

  1. Přes veškeré nepřízně osudu byl chuťově vynikající a to čokoládové věci moc nemusím...Mamka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo!! Nejslavnější osoba mého blogu se konečně odhodlala napsat komentář!! Děkujiii :)

      Vymazat