Je tak šílené horko, že se mi roztéká voděodolná řasenka a já se přesto dobrovolně v den, kdy jsem dostala volno, snažím zasytit svou touhu po pečení. Jsem fakt magor, říkám si. Ale s tím už jsem jakžtakž smířená. A hlavně, nějak se prostě zabavit musím. Zjistila jsem, že mít brigádu má i jednu obrovskou výhodu. Nenudíte se. Jistě, možná neděláte úplně Váš "dream job", ale prostě máte co dělat.
neděle 26. července 2015
čtvrtek 23. července 2015
Tartaletky s vanilkovým krémem
I o tartaletkách už byla na tomto blogu zmínka. Ano, je to tak a já jsem si toho vědoma. Ale protože si stále stojím za tím, že tartaletky patří mezi naprosto geniální dezerty, jsou tu opět. A tentokrát v ještě lepší podobě. Plné vanilkového krému, který je, alespoň pro mě, dosti neobvyklý a ovoce.
úterý 21. července 2015
Snídaňová mánie + smetanové lívanečky
Miluju dlouhá rána. Tím mám na mysli rána, kdy vstanete, v klidu dojdete do kuchyně, nachystáte si nějakou super snídani, uvaříte hrnek kafe, a pak dlouho vychutnáváte všechny ty ranní slasti. O to horší je pak pro mě přechod do pracovního týdne, kdy mám na celý ranní rituál jen velmi málo času. Ale i s tím už jsem se naučila žít. Aspoň je pak o důvod víc těšit se na volný den (nebo alespoň ráno).
sobota 18. července 2015
Střípky z lesů
Sama sebe považuji za městskou holku. Zní to dost povrchně, já vím, ale musíme si říct na rovinu, žije-li člověk nějakých 17 let ve městě, podepíše se to na něm. Neříkám, že by mi život na vesnici nevyhovoval, ale má to stejně jako všechno ostatní na tomhle světě svá negativa. Tak ku příkladu výměna bytu za dům je naprosto jedinečná výhoda. Ještě ke všemu, když byt, ve kterém jste ta dlouhá léta bydleli, ležel v domě na přeplněném sídlišti, které se stalo útočištěm mnoha pofiderních společenstev a obyvatel. Co mě naopak dost frustruje je to odříznutí od lidí a civilizace. Ne že bych snad potřebovala denodenně obrážet nákupní centra a každý večer chodit do baru za zábavou, to ne. Spíše naopak. Ač mi není mnoho let, mám ráda takový ten klidnější způsob života. Ale stejně. Občas mám chuť jen tak vyrazit do města na kafe, posedět s kamarádkami, dozvědět se nové drby :D a povykládat o všech nových i starých zážitcích. Tohle je něco, co se mi tam, kde teď bydlím stát nemůže.
zdroj: hud.ac.uk |
sobota 11. července 2015
Nepojmenovatelný dort + další změna
Neustále mě to překvapuje, ale přitom se mi to děje tak často. Po minulém článku, kde jsem líčila, jak trávím prázdniny doma, se opět mnoho věcí změnilo. Takže já, i přestože jsem mnoha lidem tvrdila, že brigádu nemám a ani neplánuju mít, jsem já samozřejmě začala brigádničit. Ale na mou obhajobu - nebylo to plánované. Přišlo to tak nějak z čista jasna, ze dne na den, a vlastně jsem nikdy netvrdila, že brigádu vyloženě nechci. Takže je to tak, začala jsem pracovat. Nicméně, hned po prvních pár dnech si dávám menší pauzu, neboť odjíždím na dovču.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)