Další dort na rychlo. A tentokrát ne až tak moc jednoduchý.
Ale protože jsem tušila, že tohle mě bude hodně bavit, tak jsem se do něj
pustila. O tomhle dortu jsem se dozvěděla v úterý. A hotový měl být
v sobotu ráno. To by se dalo, ale celý týden jsem chodila provádět na
zámek, takže času jsem úplně moc neměla. A tak jsem dlouho zvažovala, jestli ho
upéct nebo ne. Ale upřímně, jeho požadovaný vzhled mě sám přesvědčil. Měl to
být dort ve tvaru koše s jahodami. A to je, pokud už mě sledujete déle,
tak to jistě víte, přesně to, co mě baví. Takové ty blbůstky na dortu, třeba
v podobě jahod, jsou super.
úterý 12. září 2017
pondělí 4. září 2017
Záhada dortu
Úplně jednoduchý dort s ne
tak jednoduchými nápisy. To byl požadavek. Nic víc, nic míň. Jediné kritérium
byly dva nápisy, které mi upřímně nedávaly moc smysl, ale byly pravděpodobně
něčím významné pro oslavence. Vlastně, ani nevím, k jaké příležitosti tenhle
dort byl. Teda! Teprve teď mi to došlo. Každopádně, ani to mi nezabránilo ho
upéct.
neděle 27. srpna 2017
Pařížský s jahodami
K něčemu se Vám musím
přiznat. Tenhle dort jsem měla obrovskou tendenci sníst. Byl to přesně ten typ
dortu pro mě. Mega čokoládový s náloží ovoce (v tomto případě jahůdek). No
uznejte! Kdo by ho nechtěl?
Ale zpět do reality. Dort
samozřejmě nebyl pro mě. Jak víte, tak já už mám narozeniny letos dávno za
sebou, takže musím ještě pár měsíců do dalšího počkat. A protože jsem si ho
tedy sníst nemohla, tak Vám popíšu, jaké strasti si na mě tento dort připravil.
neděle 20. srpna 2017
Zadek
Občas je potřeba upéct nějaký
zběsilý dort. Ačkoliv, nevím, zda se ženský zadek dá považovat za zběsilý.
Možná spíš ujetý, šílený, oplzlý nebo tak nějak? Kdo ví? To je vlastně jedno.
Prostě, občas je potřeba upéct si dort ve tvaru ženského zadku. Hmm, to zní
možná ještě podivněji. Ale to nevadí. Věřím, že jistě chápete, co tím vším chci
říct. Ano, správně! Chci tím říct, že další z dortů, které jsem během své
blogovací pauzy vytvořila, byl tento, ve tvaru dámského pozadí.
úterý 15. srpna 2017
Čtyřoslava a sušenkové košíčky s náplní z krémového sýra
Když se Vám v rodině
v jednom roce sejdou dvoje půlkulatiny, jedny kulatiny a ještě k tomu
půlkulaté výročí sňatku, vyžaduje to ve většině myslí nějakou tu oslavičku. A
ne jinak tomu bylo letos u nás. Byly to dvoje pětačtyřicetiny, jedna sedmdesátka
a jednou pětadvacáté výročí svatby. Možná Vás teď napadá otázka: „A to jako
všechny vyšlo na jeden měsíc?“. A odpověď zní: „Ne, nevyšlo. Bylo to
rozprostřeno ve více měsících, ale slavit jsme se rozhodli jen jednou.“ Je to
divné? Jak se to vezme. Když to vezmete tak, že to je oslava pro více lidí,
takže tam nebude ten jeden oslavenec, který by se měl cítit výjimečně,
jedinečně atd., pak ano, je to divné, ale když to vezmete tak, že všichni
oslavenci už jsou dospělí, takže po žádné super oslavě jen pro sebe úplně extra
zvlášť netoužili, a že uklízíte pouze jednou a ne čtyřikrát, pak Vám to jistě
divné nepřijde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)