Červený, květinový

Další květinový dort. To je prostě něco pro mě. :) S kytkama si můžete pohrát a udělat je podle vaší fantazie (přece jen nikdo (doufám) nezkoumá, jestli je to existující kytka). No prostě je to super. Pokaždé vypadají jinak. Stačí přidat lesk, třpytky nebo prostě nějaký detail a máte úžasnou novou kytku.

Traktor

Další dort měl být s traktorem. To by nebylo nic zvláštního, ale byl určen pro malou dvouletou holčičku. Přišlo mi hrozně milé, že má ráda traktory. Složitější bylo vymyslet, jak bude vypadat. Je září, to znamená, že začala škola a já jsem se nechtěla pouštět do ničeho náročnějšího.

Ale stejně jsem to nakonec tak trochu "hecla". Brouzdala jsem totiž po traktorových dortech na internetu a našla jsem jeden hrozně miloučký s krávou a stromy, a tak jsem vytvořila taky něco obdobného s krávou a prasátkem a dort se mi nakonec i líbil. Snad se bude líbit i malé Aničce. :)

Bobek bez Boba

To je tak, když máte známé ve svazu chovatelů a jeho členové mají přezdívky typu "Bobek". Nic proti tomu, vlastně je to docela milé. A hlavně je to při pečení dortů dost praktické, protože se z takové přezdívky může rázem stát hlavní prvek a téma. Myslím, že je to tedy jasné. Měl být takový jednodušší, než minulý klobouk i s králíky, takže jsem udělala jednoduchý kruh, potáhla ho, vyřezala postavičku Bobka, přidala nápis a bylo to. Na boky jsem ještě vykrojila králíky a kohouty, neboť oslavenec je nadšený chovatel domácího zvířectva.

Zahrada a větrník

Můj další výtvor je poněkud komplikovanější. Je to jeden z těch dortů, které jsou vymýšleny na míru člověku, pro něhož jsou určeny. Tenhle je tedy svým způsobem ve stylu zahrady se sekačkou + tam měl být ptáček + takový ten větrník z větrné elektrárny + nápis: "Důležitý je první dojem". Takže se to může zdát jako malinko větší chaos, ale tohle všechno jsem na dort dala a celkem to i šlo. Největší problémy dělal asi ten proklatý pták, který nechtěl za boha držet. Buď mu padala hlava od těla nebo tělo od hlavy nebo taky křídlo, no a vrcholem všeho bylo, ldyž držel po hromadě, ale nechtěl držet na místě pro něj určeném. Ale já jsem nad něj vyzrála a použila na něj tolik cukrářského lepidla, že se nakonec ani nehnul. Takže: vítězství!!! :D

Srdce pro pradědečka

Ne pro mého pradědečka, ale pro pradědečka někoho jiného. Je modré, jsou na něm slunečnice a hrozně mě to bavilo. Malinko problematické bylo, že měl být pařížského typu, což jsem ještě nedělala. Každopádně, alespoň jsem mohla rozšířit spektrum příchutí. Takže jsem si na internetu vyhledala postup výroby pařížského krému a šlo se na to. Nevím, jestli je to u tohoto krému normální, ale pouštěl mi hrozně moc vody. To bylo lehce stresující, protože jsem nevěděla, jestli se mi na něm udrží potahovka. Ale, jak se říká, risk je zisk. Potáhla jsem ho a, světe div se, všechno drželo na svém místě!!

Mickey Mouse (never again)

Nedokážu všechno. Je to tak. Já jsem s tím smířená a doufala jsem, že lidé, kteří si u mě budou objednávat dorty počítají s tím, že nejsem vyučená cukrářka, a tudíž nedokážu úplně překrásné a úžasné dorty.

No, teď už ale k věci (dortu). Zadání bylo jasné - sedící Mickey Mouse. Obyčejně bych udělala potahovaný dort, ale tentokrát jsem si řekla, že bude lepší, když ho potřu krémem a z tvarovací hmoty vytvořím jenom doplňky typu uši, nos, ocas, atd. Musela jsem upéct 3 dávky korpusu, spotřebovala jsem šílené množství krému a ještě šílenější množství barviva (obarvit cokoliv na černo je fakt dost těžké), ale nakonec myslím, že se mi to celkem i povedlo. Sice to nebyla přesná kopie Mickeyho Mouse, spíš krteček s obříma ušima, ale na mou úroveň cukrářství to snad celkem šlo.

Stejně mám z něj celkem dost :D

Pivař??

Můj další výtvor se může jevit docela zvláštně. A vlastně je fakt, že taky byl docela zvláštní. Zkrátka a jednoduše, dort pro milovníka piva, který jezdí do své oblíbené hospůdky výhradně na kole. Teď už by to snad mohlo být jasnější. :D

No dobře, uznávám, postavička se mi moc nepovedla, udělat hranatý stůl mi taky moc nešlo, takže pokud jste nic nepoznali, tak to jistil koupený model kola. Vím, nepatří mezi ty lepší dorty, spíš asi mezi ty horší, ale to prostě nešlo. Za prvé, dort byl fakt malinký (16 cm průměr formy) a za druhé, přiznejme si, nejsem profík a postavičky jsou celkem vysoký level. ALE!! Důležité je, že to nevzdávám a snad se jednou dočkám i hezké (alespoň malinko) postavičky.

Baby cake

Dorty pro miminka jsou roztomilé, většinou hezky barevně sladěné a milé. A konečně jsem mohla takový vytvořit i já. Byl určen ku příležitosti narození malého Vašíka. Zprvu jsem teda trošku tápala, neboť v mém okolí žádné mimčo není, takže jsem si úplně nebyla jistá, co na takový dort dát.

Dort, který málem způsobil rodinný konflikt

Můj další výtvor je sportovní, konkrétně fotbalový. Měl být dárkem na desáté narozeniny jednoho malého fotbalisty, velkého fanouška klubu Sparta Praha. Jakmile jsem ale oznámila svým rodičům, jaký dort mám dělat, byla z toho téměř třetí světová. Na dortu mělo být logo onoho nejoblíbenějšího fotbalového klubu oslavence, což můj tatínek, mimo jiné fanoušek Baníku, nemohl rozdýchat. Samozřejmě, že nakonec to zvládl, i když pokaždé, když na tenhle dort přijde řeč, neodpustí si nějakou jízlivou poznámku.

Jedlý papír a krém po celé kuchyni

Dort s jedlým papírem. To tu ještě nebylo. Ale náš zákazník, náš pán, a proto jsem musela vymyslet něco místo potahovky, kterou si paní zákaznice nepřála. Jako báječná alternativa jí přišlo přenesení fotky na dort. Jenomže já jsem s tím neměla žádné zkušenosti. Jistě, že jako jediná možnost se jevilo použití jedlého papíru, ale kde ho sehnat a nechat natisknout? Pátrala jsem, objevila internetový obchod a nechala natisknout vybranou fotku. Fajn, fajn, do teď by to ještě šlo, papír přišel, já měla korpus a chtěla jsem vše hezky pospojovat. No problem.

Pop Corn

Je super, když je po vás požadováno něco nového. Teda na jednu stránku je to skvělé, ale na druhou je to fakt výzva, protože je dost velká pravděpodobnost, že se něco nezdaří úplně podle vašich představ. Ale s tím se musí počítat, a hlavně se to nesmí brát jako překážka.

Kočky a myš

Měla jsem upéct dva dorty na desáté narozeniny dvojčat známých. Ale uvažovala jsem prakticky a pozeptala se, zda nemohu udělat dvoupatrový dort. Přece jen jsem si to potřebovala trochu zopakovat. Souhlasili a já jsem se tedy dala do toho.

Žlutý základ, pět koček, dvě klubíčka a jedna myš. Co k tomu dodat?? Snad jen, že příště budu muset udělat větší spodní patro, protože nacpat na ten malý prostor dvě poměrně baculaté kočky bylo docela náročné. :)

Mimoni III aneb to už je fakt moc, ne??

Asi se začnu specializovat na mimoňovské dorty. Anebo ne. Tohle už je třetí a vím jistě, že už v životě nechci vidět žádný z těch žlutými "potvorami" přeplněných filmů. A to jsem je měla fakt ráda. :D
Každopádně, mimoni se hoodně chytli. Prostě je můžete darovat napříč věkovou škálou a já jsem je začala vyrábět v jedlém provedení a propukla po nich celkem poptávka, za což jsem opravdu ráda, ale v poslední době dělám hrozně moc mimoňů, a to je už jaksi stereotypní. No, nevadí.

Ovečka Shaun

Jak už asi vyplynulo z jiných příspěvků, tam, kde teď bydlíme, nebydlíme dlouho (geniální věta :) ). Každopádně, o to úžasnější mi přijde, že už i tady se najdou takoví, kteří ve mě a má pečení mají důvěru. Takže jsem dostala za úkol upéct dort ve tvaru ovečky Shaun. Vlastně to byla taky celkem výzva, ostatně jako každý další dortík, protože většinou peču dorty s postavičkama nahoře, kdežto tentokrát to měl být dort vykrojený ve tvaru ovečky.

Malinko tlustší ovečka

Mimoni po druhé aneb žluté příšerky má každý rád

Mimoni se nějak chytli. Já to chápu. Kdo by je neměl rád. Jsou malí, žlutí a ňuňatí (takový gymplácký slang ;) ). Takže, co se tedy nestalo, jedna z mých spolužaček si přála dortík s mimoni pro svého milého. Takže jsem opět začala tvořit. Bylo to náročné (chtěla jich 18) a možná jsem u toho byla lehce nevrlá (tedy jen první den), takže tímto bych se chtěla omluvit své rodině a především svým bratrům, na které jsem byla asi malinko (ale vážně jenom malinko) zlá.

Krušné začátky

Tohle je asi první dort po tom, co jsem se rozhodla, že začnu péct tak nějak více, než je zdrávo. Hned první dort a hned jsem si předsevzala, že udělám něco pro začátečníka naprosto nevhodného. Můj tatínek se pro můj nápad péct dorty překvapivě nadchl, a tak mě hned začal "doporučovat" svým známým, za což mu nesmírně vděčím, protože nebýt tohoto prvního dortu, asi bych nikdy nezačala péct takové dorty jako teď. Úkolem bylo upéct něco na oslavu narozenin hned pro 4 taťkovy kolegy.

Motorkářský

Můj tatínek je vášnivý motorkář. Miluje motorky a všechno s nimi spojené. Téma tedy bylo jasné. Problém byl, že vyrábět dort ve tvaru motorky se mi vážně nechtělo. Mám ho opravdu hodně ráda, ale měl narozeniny zrovna v období plném učení a školy, takže jsem chtěla vymyslet něco jednoduššího na výrobu. Inspirovala jsem se internetem. našla jsem si pár úžasných dortů ve tvaru motorkářské bundy.

Kdykoliv peču pro někoho takhle blízkého, jsem nervóznější než kdy jindy. Jsou to přece jen lidé, kteří vám kritiku řeknou klidně do očí, ale v tomhle případě byla naštěstí jen kladná. :)

Něco pro mě...a mého bratra

Jistě to všichni znáte. Dvojčata se prostě musí dělit o mnohé. Blížili se naše další narozeniny a já jsem si už plánovala, jak si upeču něco nového, natrénuji si růže, zakomponuji si tam hudbu, no prostě báječný dort jen pro mě. Jenže pak mi to došlo. Neměla bych přeci myslet pouze na sebe. Opět jsem se tedy nechala unést emocemi :) a rozhodla se, že to bude dort pro nás oba.

Beach boy

Bylo to jednoho krásného, slunného dne, kdy mi bylo oznámeno, že za 5 hodin musím vymyslet, upéct a hlavně ozdobit dort. Kolem mě pobíhali členové mé rodiny, každý k tomu měl nějakou připomínku, a každý měl potřebu radit mi. Nicméně, musela jsem to snést.

Dort byl určen pro milovníka cestování a exotiky. Snažila jsem se tedy utvořit něco jednoduchého a tématického. Myslela jsem, že palma a pláž jsou dobrá volba, jenže gravitace je neúprosná a palma se mi neustále kácela k zemi. Když už jsem byla v koncích, napadlo mou maminku použít zpevnění v podobě špejle. Díky bohu palma nakonec vydržela i převoz, ale stejně jsem se zapřisáhla, že příště peču pouze déle dopředu a nejlépe v kuchyni, kam nebude mít nikdo přístup.

Něco jednoduššího

Občas mám náladu upéct něco klasického a jednoduššího, nejlépe s květinami, takže když nastane příležitost upéct dort kupříkladu babičce, využiji situace, neboť vím, že obzvlášť ženy takové dorty ocení. Květiny se dají různě nejen barevně ale také druhově kombinovat a nakonec mohou vzniknout opravdové skvosty. Já jsem stále ještě začátečník, co se dortů týče, takže nikdy neočekávám nějaký zázrak, ale přesto do dortů dávám vše.

Tyto dva dorty tedy byly, jak jsem již zmínila, pro mou babičku. Ten modrý mimo jiné také můj úplně první, který jsem vytvořila zcela sama.