Vafle aneb proč je lepší vstanout brzy

Zasvěcení již pochopili, ostatním se to pokusím vysvětlit. Nedávno jsem se se svými spolužáky bavila o tom, že i o víkendu vstávám raději brzy. Tím brzy nemyslím třeba ve čtyři, ale optimální víkendový čas vstanout je pro mě tak kolem osmé hodiny. Vlastně mi to ani nepřijde nějak brzo, prostě je to takové normální. Mnoha lidem, a to nejen z řad mých současných spolužáků, to přijde zvláštní. Na druhou stranu, já nechápu, jak někdo vydrží spát třeba do jedenácti. Avšak ukázalo se, že lidí spadajících do druhé skupiny, tedy těch, kteří vstávají později, je o něco málo (nebo spíš hodně) více. Překvapivě!! No jooo, cítím se taak výjimečně.

Čokoládové cupcakes s meringue polevou

Mohla jsem je nazvat "Čokoládové cupcakes s pusinkovou nebo sněhovou polevou", ale meringue poleva zní tak nějak zajímavěji, ne? :D Pokud pořád tápete, co to ta meringue poleva je, tak vězte, že je to poleva z vaječných bílků a cukru (celý recept naleznete níže) a je vážně skvělá a také neobvyklá, řekla bych. Ale jistě stojí za vyzkoušení. Chuťově i konzistencí dost velmi připomíná sněhovou náplň do kremrolí nebo roztopené marshmellows. Já jsem ji dělala poprvé a byla jsem z ní převelice nadšená.

Skoro klasika s Oreo sušenkami

Ten název je poněkud zvláštní, uznávám, ale opravdu jsem netušila, jak jinak tenhle výtvor nazvat. Tenhle dort měl být s notičkami, číslicí 17, růžemi a především s Oreo sušenkami. Tohle všechno mu dalo cejch neobvyklosti. Alespoň pro mě. A proč tedy skoro klasika? Když se řekne klasický "old-school" dort, já (a jistě nejsem jediná) si představím dort politý čokoládou, po obvodu posypaný mletými ořechy a ozdobený krémem. A tenhle dort tak na první pohled vypadá.

Miminkovské minicupcaky + mám ty nejlepší zákazníky!!

Konečně!! Další popečeníčko a další příspěvek!! Ani nevíte, jak moc jsem nadšená. Už jsem to prostě potřebovala. Jasně, někde v hloubi mozkových závitů cítím jakýsi tlak svých perfekcionistických a značně "šprťáckých" buněk, které se mě snaží zdeptat a namluvit mi, že ty hodiny, které jsem nad těmito drobnými cupcaky strávila, a že jich nebylo málo, jsem mohla věnovat třeba obecné chemii, ale je mi to jedno. Alespoň zatím. Vím, že zítra toho budu litovat, obzvlášť, když mám před sebou ještě pečení dortu, ale co už. :D

Mimoni číslo 5 (The neverending story)

Byly tady jednou, byly tady dvakrát i třikrát a nakonec dokonce čtyřikrát!! A...chvíle napětí...jsou tu znovu! Ano, ano mluvím o těch famózních žlutých potvorách s tak geniálním názvem. Ale tentokrát to bylo jiné. A to hned z mnoha důvodů (dobře...vlastně asi jen ze tří).